V souvislosti s diskutovaným plynovodem Nord Stream 2 se sice mluví hlavně o Německu, zásadní roli při transportu ruského plynu sehraje ale i Česko. Právě přes něj totiž bude směřovat velká většina suroviny, kterou plynovod dopraví po dně Baltského moře z Ruska do Německa a přes odpor některých politiků obejde tradiční tranzitní trasy přes Ukrajinu nebo Polsko. Desítky miliard metrů krychlových zemního plynu ročně má do Česka už od konce letošního roku přivádět nový plynovod Eugal.
Projekt za tři miliardy eur (77 miliard korun) spojí severoněmecký Lubmin, u něhož na pevninu ústí Nord Stream 2, s obcí Deutschneudorf na českých hranicích. "Z 55 miliard metrů krychlových zemního plynu, které ročně přitečou plynovodem Nord Stream 2, jich 45,1 miliardy metrů krychlových bude plynovodem Eugal směřovat na Česko," vysvětluje mluvčí projektu firmy Gascade Reemt Bernert.
Se stavbou plynovodu o délce 480 kilometrů, který je na úseku 329 kilometrů zdvojený, se začalo na podzim loňského roku. "Zatím to jde podle plánu," říká Bernert, podle něhož už bylo ve spolkových zemích Meklenbursku-Předním Pomořansku, Braniborsku a Sasku uloženo kolem 200 kilometrů plynovodu. Na dalším úseku o délce 135 kilometrů jsou 14metrové a 18 tun vážící roury svařené a připravené k uložení pod zem.
Hotový má být projekt, který bude nejprve spuštěn s částečnou kapacitou a od začátku roku 2021 naplno, na konci letošního roku stejně jako plynovod Nord Stream 2, na který navazuje. Až se pak v severoněmeckém Lubminu otevřou kohouty, bude to prvním plynovým molekulám podle Bernerta trvat zhruba 18 hodin, než plynovodem dorazí k českým hranicím.
Tam na Eugal naváže potrubní část projektu Capacity4Gas, která do značné míry kopíruje existující plynovod Gazela. Nový, zhruba 150 kilometrů dlouhý plynovod, má vést mezi Kateřinským potokem na Mostecku a Přimdou na Tachovsku. Náměstek ministryně průmyslu a obchodu ČR René Neděla ČTK řekl, že tyto nové plynovody budou mít na české plynárenství pozitivní dopad.
"V nejbližší době bude totiž docházet k postupnému vypršení platnosti existujících kontraktů na přepravu plynu přes území České republiky. Tyto kontrakty by zcela určitě nebyly ve stávajícím rozsahu obnoveny, což by ve svých důsledcích vedlo k výraznějšímu přesunu nákladů na provoz přepravní soustavy, vlastněné společností Net4Gas, na tuzemskou přepravu a v konečném důsledku by tak prodražilo zemní plyn pro zákazníky na území České republiky," dodal.
Mluvčí firmy Net4Gas Zuzana Kučerová sdělila, že rozsah investice do české přepravní soustavy v rámci celého projektu Capacity4Gas se odhaduje na několik stovek milionů eur. Podle Neděly by mohly dosáhnout až na 700 milionů eur (18 miliard korun). Výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu Lenka Kovačovská míní, že krátkodobě významný přínos pro ekonomiku ČR má i samotná výstavba navazující infrastruktury na území ČR. "Z pohledu geopolitické bezpečnosti je příznivý dlouhodobý dopad ve formě napojení na likvidní a velmi dobře integrované západoevropské trhy se zemním plynem," dodala.
Analytik společnosti ENA Jiří Gavor uvedl, že ze severozápadního směru už nyní proudí existujícími plynovody kolem 95 procent veškerého tranzitu plynu přes ČR. Celkový objem zemního plynu přepraveného společností Net4Gas dosáhl předloni 42,5 miliardy metrů krychlových. Pro potřeby Česka z toho bylo 8,5 miliardy metrů krychlových. Zbývající část celkového objemu představoval mezinárodní tranzit.
Vladimír Štěpán z poradenské firmy ENAS ČTK řekl, že v současné době směřuje část transportu plynu přes ČR zpět do Německa, konkrétně do Bavorska. Nové plynovody podle něj umožní více využívat předávací stanici Lanžhot a transport plynu dále na jih, například do Rakouska, Itálie nebo Chorvatska. "Tyto plynovody nahradí stále se zmenšující tranzit plynu přes ČR z východu přes Ukrajinu," dodal.