O skupině akcií skrývajících se za zkratkou FAANG toho už bylo napsáno hodně. O grupě jménem BAANG jsme toho ale moc neslyšeli. Jde totiž o nově vytvořenou zkratku, o které na CNBC hovořil pan John Roque ze společnosti Wolfe Research. Trhy mají podobné koncepty rády minimálně od doby, kdy jim byl představen koncept BRICS. A je podle mne vždy namístě uvažovat, nakolik jde o smysluplné úvahy a nakolik o marketingové tahy, či myšlenky utrhnuvší se do příliš velké kreativity. Onen BAANG ale za pohled stojí, protože jde o skupinu těžařů zlata. Tedy aktiva, které je plno rozporů a o kterém se nyní v investiční komunitě zase celkem intenzivně hovoří.
Pan Roque se v krátkosti domnívá, že nahoru půjde jak cena zlata, tak ceny akcií jeho těžařů. Do oné skupiny zahrnul akcie společností Gold, AngloGold, Agnico Eagle Mines, Franco-Nevada a Gold Fields. Ty jsou podle něj lepšími sázkami, že skupina FAANG, protože zlatu a na něj navázaným akciím svědčí geopolitická nejistota a větší otevřenost Fedu ke snižování sazeb. Letos si tak BAANG už připisuje více jak 40 %.
Pan Roque vyzdvihuje zejména kanadskou Franco-Nevada, jejíž akcie si letos připisují téměř 30 %. To samozřejmě zavání honěním trendu, což je cvičení značně ošemetné. Ale přesto, nebo spíše právě proto, se spolu krátce podívejme na fundament a valuaci firmy. Základní obrázek poskytne tradičně následující formát tabulky. Sledovat tu dlouhodobé růsty nemá moc smysl, spíše by nás mohlo zaujmout, že průměr provozního toku hotovosti dosáhl za posledních pět let 380 milionů USD a volného toku hotovosti záporných 392 milionů USD. Za posledních 12 měsíců pak firma na provozu vydělala 480 milionů USD, ale po investicích byla stále v záporu, i když mírném.
Zdroj: Morningstar
Z tabulky je zřejmé, že investice jsou soustavně vyšší než provozní tok hotovosti. Což znamená jediné – za poslední roky firma nedokázala pro akcionáře, popřípadě na splátky dluhu vydělat nic, naopak. To jí ale neodradilo od soustavného vyplácení dividend a toto celkově negativní cash flow „řešila“ hlavně tím, že v roce 2014 a 2016 vydala nové akcie.
Kapitalizace firmy nyní dosahuje 22 miliard CAD, tedy 16,7 miliard USD. Pokud by Franco-Nevada nyní skokově dokázala generovat pozitivní volný tok hotovosti a ten by byl dlouhodobě stabilní, musel by na ospravedlnění kapitalizace dosáhnout 430 milionů USD. Pokud by tento tok hotovosti rostl ročně o 2,5 %, stačilo by ale začít s pouhými 14 miliony dolarů. První číslo je tedy úplně mimo možnosti firmy, protože jde o částku odpovídající spíše provoznímu toku hotovosti (tj. firma by donekonečna nic neinvestovala). Druhé číslo je ale řádově jinde a na jeho dosažení by zase stačila relativně malá změna výsledků za posledních 12 měsíců. Jak je takové „kouzlo“ možné?
Odpověď je jednoduchá: Akcie firmy má velmi nízké systematické riziko, její beta se pohybuje blízko nuly. Požadovaná návratnost je tak velmi nízká a pohybuje se blízko oněm 2,5 % dlouhodobého růstu. Na ospravedlnění kapitalizace pak při mírném růstu skutečně stačí jen pár milionů volného toku hotovosti. A i malé změny v jeho odhadech generují velké změny v hodnotě akcií. Stačí tedy „jen“, aby si firma udržela nízkou betu (nízkou požadovanou návratnost), trh zlata a s ním provozní tok hotovosti šly byť jen mírně nahoru a investice mírně dolů a hovoříme tu skutečně o atraktivní akcii.