V zájmu Číny je silná americká ekonomika, nízké ceny ropy, umělá inteligence se posouvá do situace „příliš velké na to, aby padly,“ rychlý růst zisků obchodovaných společností je do značné míry tažen růstem cen akcií. O tom mimo jiné diskutovali Peter Boockvar z One Point BFG Wealth Partners a Louis-Vincent Gave ze společnosti Gavekal na RiskReversal Media (viz předchozí články) a pak se rozhovor stočil k medvědímu trhu na amerických vládních dluhopisech a k dolaru.
Boockvar poukázal na vývoj výnosů dlouhodobějších vládních dluhopisů v USA, který podle něj ukazuje, že nyní už jde o medvědí trh. Investoři již nechtějí tolik investovat do dlouhodobějších obligací, což je i odrazem toho, jak hospodaří americká vláda. „Pokud to bude trvat, bude to mít velké dopady,“ dodal. Gave souhlasí s tím, že medvědí trh začal fakticky už před lety, projevují se vysoké rozpočtové deficity a zadlužování americké vlády s tím, že „nejjednodušší cesta, jak je řešit, je inflace.“ I když současné prostředí není vysokoinflační, je podle investora otázkou, proč nyní držet americké dluhopisy.
Významnou roli by mohl hrát i vývoj v Japonsku, kde oslabuje jen a rostou výnosy obligací. Gave si myslí, že situace může dojít do fáze, kdy už budou pro zahraniční investory japonské dluhopisy dost atraktivní, a to se projeví na poptávce po dluhopisech v jiných zemích včetně USA. K tomu dodal, že problémy na vládních dluhopisech jsou většinou vztahovány k míře zadlužení měřené výší dluhů relativně k produktu. Minulé krize ale jasně ukazují, že problémem není tento poměr, ale to, jak velkou část vládních dluhopisů drží zahraniční subjekty. Ukázalo se to v řadě případů, od Argentiny po Řecko.
Spojené státy podle experta nejsou v situaci, kdy by jim podobná krize hrozila. Jejich dluhopisy a akcie totiž mají hodnotu a při určitých cenách a valuacích se vždy najdou zájemci o jejich koupi. „Pokud se bude obchodovat s poměrem cen k ziskům na 15, budu to kupovat celý den,“ dodal investor. Je to tedy jiná situace, než byla například v Řecku, otázkou je, jak na tom jsou země jako třeba Francie nebo Velká Británie. K tomu Gave jako Francouz v žertu dodal, že Francie je nyní exportní velmocí, co se týče hráčů fotbalu, protože 100 hráčů na současném mistrovství má původ v této zemi. „Máme víno, luxusní zboží a fotbalové hráče.“
K dolaru Boockvar řekl, že akcie společností ve skupině Mag7 se v určitém smyslu staly světovým rezervním aktivem. Investovala do nich totiž dlouhá řada zahraničních subjektů. Oba experti se pak shodli na tom, že pokud by sázky na americké technologické společnosti a umělou inteligenci začaly ztrácet na síle, projevilo by se to slabostí kurzu americké měny. Gave k tomu dodal, že se výrazně posunula očekávání ohledně vývoje sazeb v USA, od jejich snižování ke zvedání. Dolar ale přesto moc nereagoval, zatímco došlo k prudkému posílení renminbi, což odráží změnu v čínské kurzové politice. Diskutovalo se o tom, že Čína buduje svou verzi SWIFT systému a celkově probíhá odklon od dolaru. Nejde ale o žádný skok, spíše o postupný proces.
Ke zlatu Gave zmínil, že významným trhem pro fyzickou formu této komodity je Dubaj, konkrétně jde asi o čtvrtinu globálních transakcí. Pokud tedy došlo k uzavření letiště v této zemi kvůli vývoji kolem Íránu, znamenalo to velkou změnu na světovém trhu. Poslední roky pak celkově ukázaly, že trh se pohybuje v cyklech. Ten poslední nastartoval konflikt na Ukrajině, změny postojů k Rusku a následný růst poptávky po zlatě daný obavami některých zemí a centrálních bank z toho, že by se s nimi mohlo v budoucnu jednat podobně. Tehdejší krize tak ukázala, že zlato je lepší než vládní dluhopisy.
Krize kolem Hormuzu ale ukázala, že ještě lepší než zlato jsou komodity a materiály, které daná země potřebuje ke svému chodu. Třeba v případě Indie to byla hnojiva, v případě USA zase vzácné kovy a celkově se tak pozornost posunula ke strategickým rezervám. „Jsem stále býkem u zlata, ale mnohem více u jiných komodit,“ dodal k této úvaze Gave.