Jedním z nejhorších nápadů politiků, kteří rozjeli volební kampaň pro blížící se americké prezidentské volby, je podle ekonoma Noaha Smithe „zdanění či dokonce zákonný zákaz automatizace“. Řada lidí se nyní obává, že jim automatizace výroby přinese ztrátu pracovních míst. „To může být možná téma pro science fiction, ale zatím nejsou známky, že by k něčemu podobnému mělo v dohledné době dojít,“ píše ekonom.
V první řadě je dobré si všimnout, že automatizace již probíhá a „většina Američanů práci stále má“. To znamená jediné: Ekonomika stále vytváří mnoho pracovních míst i přesto, že některá z nich berou lidem roboti. Právě taková změna struktury pracovních pozic je z historického hlediska běžná. Některá pracovní místa kvůli automatizaci zanikají, ale propuštění lidé si najdou jiná. Pro ty může jít o těžké období už proto, že najít si nové zaměstnání a naučit se potřebné dovednosti nemusí být jednoduché. Nicméně nová analýza ukazuje, že tolika lidí se tento problém zase netýká.
Smith poukazuje na výzkum, který provedli ekonomové Lawrence Mishel a Josh Bivens, že dosavadní dopad automatizace je menší než ten, který vyvolal obchod s Čínou. A že investice do informačních technologií vykazují pozitivní korelaci se zaměstnaností. Smith také dodává, že kdyby probíhala intenzivní náhrada lidí roboty, bylo by to znát na mzdové prémii univerzitně vzdělaných lidí či na prudkém růstu investic do automatizace a IT technologií. Jenže data nic takového neukazují.
Ekonom se domnívá, že obavy z robotů vyvolávají studie podobné té z Brookings Institution. Ty jsou ale podle něj většinou založeny na průzkumech mezi odborníky, kteří poskytují svůj názor na to, kolik lidí ztratí kvůli novým technologiím zaměstnání. Z celkového pohledu jde ale o „neexistující problém, na který se ovšem vymýšlí velmi reálná řešení“. Některá z nich jsou mírnější a zahrnují například poskytování univerzálního příjmu. Pokud ale někdo volá po zdanění robotů, o čemž hovořil i zakladatel Bil Gates, pak se už pohybujeme v oblasti, „která by mohla ekonomiku vážně poškodit.“
Například americký politik Bill de Blasio požaduje, aby firmy musely každému zaměstnanci, který ztratí pozici kvůli robotům, nabídnout alternativní místo se stejnou mzdou. Smith ale poukazuje na to, že „takhle to ve zdravé ekonomice nefunguje“. Jak ukázalo už používání tkacích strojů, nová pracovní místa většinou vznikají v jiných společnostech, které těží z toho, jak se zvýšila produktivita v daném odvětví. Následně probíhá prospěšný proces rostoucí poptávky a nabídky v celém hospodářství.
Pokud bychom šli cestou, která byla zmíněna výše, tento zdravý proces by byl zablokován. Nemluvě o tom, že země, která by takový systém zavedla, by utrpěla na mezinárodní konkurenceschopnosti. Neřešme tedy imaginární problémy sebepoškozujícími kroky, zdanění robotů by lidem přineslo chudobu.
Zdroj: Bloomberg