Odchod Británie z Evropské unie 31. října je stále možný. Řekl to dnes britský premiér Boris Johnson. Rozhodnutí, kdy nastane brexit je podle něj ale nyní v rukou evropské sedmadvacítky. Opoziční labouristy Johnson dnes znovu vyzval, aby podpořili vypsání předčasných voleb na 12. prosince. Nabídl jim za to delší čas na projednání prováděcího zákona k brexitu. Podle aktuálního plánu by měla Británie EU opustit za šest dní.
"Jak víte, je v tomto okamžiku na EU, aby rozhodla, zda nám dají odklad či nikoliv," řekl dnes Johnson krátce poté, co se velvyslanci 27 unijních zemí na schůzce v Bruselu nedohodli na postoji k britské žádosti o odklad. Nedokázali se totiž shodnout na délce odkladu, v principu jej ale podle informací ČTK podporují.
"Samozřejmě, že je 31. říjen stále možný, mohli bychom odejít 31. října, bohužel to ale záleží na tom, co řekne EU," řekl dnes britský premiér. V minulosti Johnson uváděl, že by byl raději "mrtvý v příkopě", než aby posunul termín brexitu.
Ministr financí Sajid Javid dnes ráno připustil, že aktuální termín brexitu "není možné dodržet".
Johnson ve čtvrtek oznámil, že v pondělí předloží parlamentu návrh, aby se 12. prosince konaly předčasné parlamentní volby. Podle britských médií ale opozice zřejmě tento návrh nepodpoří, pokud nebude jasné, že nenastane brexit bez dohody.
Johnson dnes lídrovi opozičních labouristů Jeremymu Corbynovi vzkázal, aby se "pochlapil" a podpořil volby. Znovu mu také nabídl, že umožní poslancům déle debatovat o prováděcím zákonu k brexitu, když podpoří vypsání voleb. Pokud ale parlament v pondělí žádost odmítne, nehodlá se vláda nechat zatáhnout do "nesmyslné brexitologie", zdůraznil premiér. Bude podle něj raději pokračovat v prosazování "domácí agendy".
Corbyn dnes BBC řekl, že labouristé nebudou stát předčasným volbám v cestě. Musí však být podle něj jasné, že Británie neodejde z EU bez dohody. To je podle britské opozice nyní možné přijetím odkladu, který by měla unijní sedmadvacítka Londýnu nabídnout.
Státy EU se na odkladu brexitu neshodly, summit ale neplánují
Velvyslanci unijních zemí se dnes nedohodli na postoji k britské žádosti o odklad odchodu země z EU. Podle informací ČTK se nesjednotili na délce odkladu, v principu jej však podporují. V jednáních budou diplomaté pokračovat v pondělí, kdy má britský parlament hlasovat o vypsání předčasných voleb. Některé země chtějí s rozhodnutím počkat na to, zda parlament prosincové volby schválí. Svolání mimořádného summitu členské státy neplánují.
Nyní platí termín brexitu 31. října, bez rozhodnutí o odkladu už by tedy Británie za týden nebyla členskou zemí EU.
Hlavní brexitový vyjednavač unie Michel Barnier označil dnešní jednání za "exceletní", definitivní rozhodnutí ale podle něho nepřineslo.
Podle zdroje ČTK obeznámeného s průběhem schůzky se velvyslanci shodli na tom, že se pokusí "nalézt shodu začátkem příštího týdne". "Chceme dále pokračovat prostřednictvím písemné procedury," uvedl jeden z unijních diplomatů. Konzultace s cílem sjednotit společný postoj budou podle něho pokračovat také o víkendu.
Písemné schválení nejvýše tříměsíčního odkladu doporučil členským státům předseda Evropské rady Donald Tusk. Jeho návrh, který dnes měli zástupci unijních zemí na stole, počítal s tím, že by Británie mohla evropský blok opustit i dříve, pokud by ratifikovala výstupní dohodu uzavřenou minulý týden.
Britský premiér Boris Johnson minulou sobotu poslal do Bruselu žádost o odklad brexitu do konce ledna, k čemuž jej zavazoval zákon schválený v září parlamentem. Premiér však zároveň vytrvale opakuje, že on sám o odklad neusiluje a dává přednost jakékoli variantě vystoupení z EU příští čtvrtek.
Námitky k odkladu dávala před jednáním najevo zvláště Francie, která chtěla co možno nejkratší a pádně zdůvodněné prodloužení britského členství v EU. Některé státy zároveň chtěly počkat na výsledek pondělního hlasování o britských volbách. Brexitové rozuzlení však může zkomplikovat fakt, že podobnou vyčkávací strategii zvolil rovněž šéf britských opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Jeho strana podle něj podpoří vypsání voleb jen v případě, že EU stvrdí odklad a bude vyloučen čtvrteční neřízený odchod Británie.
Násilí kvůli brexitu má podle části Britů smysl, ukázal průzkum
Část Britů se domnívá, že násilí vůči britským poslancům má smysl, pokud by znamenalo, že se tak podaří prosadit příslušný názor na brexit. Plyne to podle serveru televize Sky News z průzkumu veřejného mínění, který uskutečnily Edinburghská a Cardiffská univerzita. Spoluautor sondáže Richard Wyn Jones uvedl, že jej výsledky ankety šokovaly.
Mnoha účastníkům průzkumu by také nevadilo, pokud by byl při případných brexitových protestech někdo zraněn. I vážné zranění by podle některých respondentů bylo cenou, kterou by stálo za to zaplatit. K takovému názoru se kloní 69 procent zastánců odchodu Británie z EU v Anglii, 62 procent ve Skotsku a 70 procent ve Walesu. V opačném táboře je to 57 procent v Anglii, 56 procent ve Skotsku a 57 procent ve Walesu.
"Moc často se nestává, že by mnou výsledky nějakého průzkumu otřásly. V tomto případě jsem přímo šokován," uvedl Wyn Jones. Překvapilo jej, kolik lidí se domnívá, že násilí je možný důsledek brexitu, ale také to, že mnoho lidí z obou skupin považuje násilí za ospravedlnitelné, pokud by vedlo ke kýženému výsledku.
Průzkum ukázal, že násilí vůči poslancům považuje kvůli brexitu za ospravedlnitelné 71 procent zastánců odchodu Británie z EU v Anglii, 60 procent ve Skotsku a 70 procent ve Walesu. Mezi zastánci setrvání Spojeného království ve společenství to bylo 58 procent v Anglii, 53 procent ve Skotsku a 56 procent ve Walesu.
Britští poslanci se s výhrůžkami setkávají kvůli brexitu pravidelně a není výjimkou, že Dolní sněmovnu opouštějí v policejním doprovodu. Jen krátce před referendem o brexitu v roce 2016 byla zavražděna labouristická poslankyně Jo Coxová, která se zasazovala o setrvání země v Evropské unii.
Britský ministr: Vláda bude volby navrhovat znovu a znovu
Britská vláda bude tak dlouho předkládat parlamentu návrh na vypsání předčasných voleb, dokud jej poslanci neschválí. Ve vysílání BBC to dnes řekl ministr financí Sajid Javid. Premiér Boris Johnson už ve čtvrtek oznámil, že předloží návrh, aby se volby konaly 12. prosince. Zda jej labouristická opozice podpoří, je ale nejasné. Javid také přiznal, že termín brexitu "není možné dodržet". Británie by měla EU opustit za šest dní, očekává se ale, že dostane další odklad.
"Vyvoláme hlasování o parlamentních volbách v pondělí," řekl dnes ministr financí. "Pokud labouristé (návrh) nepodpoří, budeme dál žádat parlamentní volby a vyvolávat hlasování znovu a znovu," dodal. Podle něj je to poprvé v britských dějinách, kdy opozice odmítá konání předčasných voleb.
Vláda podle Javida udělala vše, co bylo v jejích silách, aby zajistila odchod Británie z EU k 31. říjnu. Kvůli opozici ale podle něj termín brexitu "není možné dodržet". "Ještě před několik dny jsme viděli konec tunelu a on hlasoval pro delší tunel," řekl Javid na adresu lídra opozice Jeremyho Corbyna.
Podle ministra financí je pravděpodobné, že se evropská sedmadvacítka dohodne a vyhoví "žádosti parlamentu o tříměsíční odklad" brexitu. O odklad odchodu Británie z EU do 31. ledna příštího roku v sobotu premiér Johnson požádal na základě zákona, který poslanci schválili v září.
Labouristé tvrdí, že si přejí konání předčasných voleb, vláda ale před tím musí zajistit, že Británie neodejde z EU bez dohody. Stínová ministryně vnitra Diane Abbottová dnes vyzvala vládu, aby brexit bez dohody jednoznačně vyloučila. Corbyn už ve čtvrtek řekl, že počká na rozhodnutí EU o odkladu brexitu a až pak bude uvažovat o tom, zda předčasné volby podpoří.
Také předseda sněmovní frakce další opoziční strany - skotských nacionalistů (SNP) - Ian Blackford dnes řekl, že jeho strana podpoří co nejrychlejší uspořádání předčasných voleb, ovšem za předpokladu, že EU odloží termín brexitu.