Do konce roku čekají českou ekonomiku ještě tři významná rozhodnutí, která ovlivní její trend v blízké budoucnosti. Jedním z nich, kterému budeme na tomto místě věnovat největší pozornost, bude verdikt ČNB o úrokových sazbách necelý týden před Vánocemi. Prozatím nic nenasvědčuje tomu, že by se centrální banka měla rozhodnout jinak, než se rozhodla v září nebo v listopadu, nicméně diskusi centrálních bankéřů ještě ovlivní nová sada dat z české ekonomiky a zpráv ze zahraničí. Nepředpokládáme, že by byly natolik optimistické, aby mohly současný obrázek přemalovat sytě na růžovo a pozici ČNB zásadně změnit. Další důležitá rozhodnutí už budou padat ve vládě a v parlamentu.
Tím prvním je nepochybně stanovení minimální mzdy platné od začátku příštího roku. Podle včera zveřejněné dohody by měla činit 14.600 korun, a bude tak o 1.250 korun, respektive 9,4 % vyšší než letos. Výsledek je vlastně někde v polovině mezi návrhem zaměstnavatelů a odborářů, takže se nedá říct, že by někdo vyhrál na celé čáře.
Někdo by mohl říct, že je to naprosto nepodstatné číslo, neboť se dotýká pouze velmi malého počtu zaměstnanců a ještě menšího okruhu profesí, nicméně nejde jen o tuto mzdu samotnou. Je na ní totiž navázán celý systém zaručených mezd a tedy dalších sedm „minim“ stanovených pro různé druhy profesí. Aktuálně jde o rozpětí 13.350-26.700, které se celé posune vzhůru a ovlivní tak mnohem více zaměstnanců než obvykle zmiňované jednotky procent. Dopad na firmy navíc nebude jen oněch 1.250 korun na víc, ale podstatně víc, protože nelze opomenout i odvod zdravotního a sociálního pojištění (aktuálně 33,8 %) z dodatečného navýšení. Samozřejmě lze diskutovat, nakolik si to může česká ekonomika závislá na malých a středních podnicích dovolit, koho a jak poškodí apod., ale možná je zde mnohem závažnější problém, a sice načasování tohoto rozhodnutí až téměř na konec roku a vlastně i jeho forma. Nedává firmám možnost nic předvídat ani se předem připravit na další skokové zvýšení nákladů. Postrádá automatismus a vše ponechává na vstřícnosti a odpovědnosti vlády… na poslední chvíli.
A nakonec třetí důležité rozhodování se odehrává právě nyní v parlamentu, kde se jedná o státním rozpočtu na rok 2020. Má být opět deficitní, stojí opět na optimistických předpokladech a tradičně neposkytuje téměř žádný manévrovací prostor pro další přesuny peněz, a už vůbec ne v hodnotě 177 mld. korun.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna během včerejšího dne pár haléřů ztratila, ale i tak se stále drží jen těsně nad hranicí 25,50 EUR/CZK. Guvernér sice zopakoval svá slova o preferenci stability úrokových sazeb, a tedy zachování stávajícího úrokového diferenciálu, nicméně to už korunu nemohlo nijak zaskočit. Nejistota přetrvává, i když německá čísla nemusí být tak špatná, jak centrální banka předpokládala. Naproti tomu totiž domácí růst může být – podle guvernéra – podstatně nižší, než předpovídá prognóza ČNB. Takže nezbývá než vyčkat na nová čísla, která začnou nabíhat už na začátku prosince.
Zahraniční forex
Včerejšek byl sice konečně bohatší na makroekonomická data (v USA), ale mnoho vzruchu na trhy nepřinesla. Z dat stojí za to vyzdvihnout relativně dobré měsíční údaje o investicích (durables) a naopak slabší inflaci (Fedem sledovaný index PCE).
Eurodolar tak vstupuje do svátečního dne (v USA je Díkuvzdání) těsně nad hranicí 1,10 a musí se spokojit s evropskými čísly - listopadovou inflací v Německu a Španělsku.
Ropa
Ropa Brent se drží těsně nad hranicí 64 dolarů za barel navzdory medvědímu vyznění fundamentálních dat z dílny EIA. Americká agentura reportovala nad očekávání silný nárůst zásob jak na straně surové ropy (+1,6 mil. barelů), tak zejména benzínu (+5,1 mil. barelů). V podobném duchu pak vyznívá také další rekordní zápis americké produkce, která v minulém týdnu vzrostla již na 12,9 mil. barelů denně.
Ropný trh však v tuto chvíli více zajímá vývoj na frontě americko-čínské obchodní války, kde i nadále převládá pozitivní sentiment a očekávání blízkého uzavření dohody. Mírný optimismus pak panuje rovněž ohledně blížícího se zasedání kartelu OPEC - prvotní signály totiž naznačují prodloužení dosavadní dohody na produkčních škrtech o další tři měsíce (červen 2020).