Britský týdeník The Economist se ve svém posledním vydání obsáhle věnuje pronikání čínského vlivu do České republiky. Připomíná kauzu vyvolanou loni čínským velvyslancem v ČR Čang Ťien-minem, který se na sociální síti vyjádřil k předvánoční schůzce s českým premiérem Andrejem Babišem způsobem, který na sebe přivolal premiérův hněv, takže diplomat posléze musel uznat chybu v komunikaci. Podle The Economist se tak dlouholetá čínská snaha získat vliv na české politické a podnikatelské elity a změnit politiku členského státu Evropské unie ocitla v troskách.
"Je to příběh silné protireakce," řekl listu Martin Hála, který v projektu Sinopsis monitoruje vzestup a pád čínského vlivu v České republice. Podle The Economist se západní demokracie v posledních letech stále více obávají čínských pokusů rozšířit svůj vliv daleko za hranice vlastní země. V demokratickém srdci Evropy ale jejich diplomatické nástroje narážejí. List to vysvětluje zdejší svobodou tisku, poměrně silnými institucemi a především českou historicky danou citlivostí na vměšování cizích autoritářských velmocí.
Aby si Českou republiku získala, použila Čína mnohé z taktik nasazených jinde, píše The Economist. Předcházela si veřejné činitele (některé zařadila i na svou výplatní pásku), slibovala významné investice, sponzorovala kulturní programy a akce, a když to bylo potřeba, vyvíjela diplomatický tlak. Analytici tento proces nazývají "elite capture", tedy snahou o získání elit.
Pekingu se to v České republice podle The Economist řadu let dařilo. Týdeník připomíná, že přátelský vztah k čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi navázal v roce 2013 poprvé zvolený prezident Miloš Zeman. Ve stejném roce se českému miliardáři, oligarchovi a podporovateli Zemana Petru Kellnerovi podařilo v Číně získat vytouženou licenci na poskytování spotřebitelských půjček pro svou společnost Home Credit, píše The Economist. O rok později uzavřela čínská telekomunikační společnost Huawei pětiletou sponzorskou smlouvu s Pražským hradem. Bylo dohodnuto, že kancelářím sídla českého prezidenta poskytne servery, telefony a další vybavení v každoroční hodnotě zhruba 20.000 dolarů (necelých 462.000 Kč). List dále připomíná, že v roce 2015 oznámil čínský ropný konglomerát CEFC, že v České republice investuje miliardy dolarů. Koupil téměř stoprocentní podíl ve fotbalovém klubu SK Slavia Praha, stoprocentní podíl ve stadionu v Edenu, stoprocentní podíl ve strojírenském a metalurgickém podniku Žďas Žďár nad Sázavou nebo podíly v cestovní kanceláři Canaria Travel a společnosti Lapasan, která ovládá pivovarskou skupinu Pivovary Lobkowicz Group. Pravděpodobného vrcholu dosáhl čínský vliv zřejmě v roce 2016, kdy do České republiky přijel Si Ťin-pching.
Poté se ale začaly objevovat trhliny, všímá se list. Zakladatele firmy Jie Ťien-minga v Číně zatkli pro podezření z korupce. Převážná většina slibovaných obchodů CEFC se tak nikdy neuskutečnila.
Na povrch začaly také vyplouvat odvrácené stránky čínského zájmu o ČR. Poté, co se český ministr kultury Daniel Herman sešel s dalajlámou, na což Čína pohlíží s nelibostí, zrušil Zeman udělení vyznamenání jeho 88letému strýci, který přežil holocaust. Letos se čínské úřady pokoušely přimět pražského primátora Zdeňka Hřiba - známého kritika porušování lidských práv v Číně - aby se přihlásil k principu jedné Číny, který zakazuje udržovat diplomatické styky s Čínou a Tchaj-wanem současně. Když odmítl, zrušily dlouho plánovanou cestu orchestru PKF - Prague Philharmonia do Číny.
Další problémy způsobili investigativní novináři. Český rozhlas zjistil, že zaměstnanci Huawei dodávají informace o svých klientech čínské ambasádě. V listopadu zavřela Univerzita Karlova Česko-čínské centrum UK (ČČC), které od svého vzniku v roce 2016 hostilo pročínské konference. Podle zjištění zpravodajského serveru Aktuálně.cz byl jeho ředitel a další činovníci placen čínskou ambasádou prostřednictvím soukromé společnosti.
Nyní se podle The Economist zdá, že čínská snaha získat české elity narazila u české veřejnosti. V celosvětovém průzkumu společnosti Pew Research Centre uvedlo 57 procent Čechů, že na Čínu pohlíží negativně, zatímco příznivě na ni podle svého vyjádření nazírá jen 27 procent z nich. To je největší rozptyl ze všech evropských zemí kromě Švédska.
Huawei v Praze působí i přes varování pořád a Kellner právě koupil populární televizní stanici, pokračuje list. Prostřednictvím Novy může podle pozorovatelů kritiku Číny zmírnit, i když mluvčí jeho firmy označil tyto obavy za "zcela paranoidní". Pražští pozorovatelé týdeníku sdělili, že bitva o čínský vliv bude v dalších letech pokračovat. "Nemyslím si, že se dá skutečně vyhrát," řekl The Economist novinář Janek Kroupa, který informoval o sdílení informací mezi zaměstnanci Huawei a čínskou ambasádou. "Dá se proti němu jen bojovat," cituje jej britský týdeník.