Pohrozili nám Číňané, pohrozili nám Američané. A každý u nás bydlí radši ve svém. O čem jsou ještě aktuální Perly?
Návrat hodnotového investování: Známý investor a správce hedge fondu Seth Klarman podle CNBC tvrdí, že přijde návrat hodnotového investování. Přispěje k tomu mimo jiné to, že současná popularita pasivního investování vytváří na trhu příležitosti, kdy jsou akcie nesprávně naceněné. CNBC k tomu dodává, že hodnotové investování je obvykle zaměřené na fundamentální analýzu firem, které nemají valný růstový potenciál. Tento přístup stojí na práci Benjamina Grahama a drží se jej například Warren Buffett.
Klarman uznává, že jeho strategie v poslední době vede k zaostávání návratnosti za celým trhem a CNBC dodává, že hodnotové investice si po krizi obecně nevedou dobře. Klarman ovšem tvrdí, že nyní teče hodně peněz do pasivních fondů a akcie, které „nejsou zahrnuty v prominentních indexech“, kvůli tomu zaostávají bez ohledu na jejich fundament. Klarman také uvedl, že jeho fond nyní drží velkou zásobu hotovosti a hlavní příčinou jsou vysoké valuace akciového trhu. Rizikem pak je podle něj zejména pokles ziskovosti obchodovaných firem a rekordních marží, či zvýšení inflace, které by nutilo centrální banky k utažení monetární politiky.
Volby místo obchodní války: CNBC píše i o tom, že v roce 2019 se investoři nejvíce obávali obchodních sporů mezi USA a Čínou, v roce letošním se jejich pozornost přesouvá k americkým prezidentským volbám. Vyplývá to z nového průzkumu . Její stratég Michael Hartnett k jeho závěrům uvedl, že „investoři jsou optimističtí, ale ne euforičtí“. Drží stabilní podíl hotovosti, více se zaměřují na mezinárodní akcie a k tomu se zlepšuje sentiment. Jak ale bylo uvedeno, stoupá nervozita ohledně podzimních voleb.
Současný prezident Donald Trump se ve své snaze získat přízeň voličů opírá o snižování daní a regulace, k tomu zastává tvrdý postoj v oblasti mezinárodního obchodu. Demokratičtí kandidáti zase kladou důraz na boj s ekonomickou nerovností a slibují „agresivní vládní programy jako je univerzální zdravotní péče“. CNBC k tomu dodává, že trh si obvykle ve volebním roce vede dobře. Podle zmíněného průzkumu investoři letos také čekají zvýšení inflace a také vyšší korporátní zisky.
ČNB a bankroty centrálních bank: FTAlphaville poukazuje na novou práci známého ekonoma Willema Buitera, která tvrdí, že eurosystém tvořený ECB a jednotlivými národními centrálními bankami má jednu zásadní vadu. Tou je možnost bankrotu těchto centrálních bank. Ty totiž drží velký objem aktiv, z nichž lze značnou část považovat za rizikovou. Tyto národní centrální banky zároveň nemají pod svou správou tvorbu nových peněz – ta je přenesena na ECB. Národní banky jsou tak v podstatě v pozici centrálních bank, které drží ve svých aktivech cenné papíry denominované v zahraničních měnách a to zvyšuje riziko jejich insolvence.
FTAlphaville komentuje tento názor s tím, že skutečně může jít o problém. Nicméně „centrální banka nefunguje tak, jako běžná firma“ a názory na možnost její insolvence, či bankrotu se liší. Například bývalý prezident ECB Jean-Claude Trichet tvrdil, že negativní kapitál centrální banky je skutečně nebezpečný. A „ECB pod jeho vedením neustále kárala Českou národní banku za ztráty v její rozvaze“. Trichet tvrdil, že ty jsou problémem z hlediska nezávislosti centrální banky a její schopnosti nastavit monetární politiku čistě podle vlastního uvážení.
„Domníváme se, že podobné obavy jsou přehnané. Ztráty nejsou nikdy ideální a to ani u centrálních bank. Ale je třeba sledovat okolnosti, za kterých vznikají a ptát se, jaké by byly alternativy“, píše FTAlphaville. A dodává, že plně souhlasí s postojem české strany. Ta tvrdila, že důvěryhodnost centrální banky je dána zejména tím, zda dovede zabránit prudkým změnám měnového kurzu. FTAlphaville pak dodává, že Buiter poukazuje na reálný problém, ale pokud eurosystém padne, „pravděpodobně to nebude kvůli bankrotu nějaké centrální banky“.
Zelená energie, dluhy a problémy s účty: Eurostat přináší pohled na podíl obnovitelných zdrojů energie na uspokojení celkové spotřeby energie v evropských zemích. Vysoko nad 50 % je tento podíl ve Švédsku, kde byl již také splněn cíl pro rok 2020. Nad 40 % se pohybuje Finsko, na druhém konci žebříčku nalezneme Nizozemí s méně než 10 % podílem (a nesplněným cílem pro rok 2020). Průměr EU se pohybuje stále pod 20 % - cílem pro letošní rok:
Eurostat také ukazuje přehled výše vládních dluhů jednotlivých evropských zemí. Podle následujícího grafu bylo ve třetím čtvrtletí minulého podle tohoto měřítka roku stále zdaleka nejzadluženější Řecko (dluhy ve výši téměř 180 % HDP). Téměř 140 % HDP dosahují hrubé vládní dluhy v Itálii a téměř 120 % v Portugalsku:
Česká republika patří naopak k zemím s nejnižšími vládními dluhy a ty se u nás nachází na podobné úrovni jako v Dánsku, či Švédsku. Průměr EU se blíží 80 % a je tak ve srovnání s námi více než dvojnásobný.
Za pozornost stojí i následující obrázek, ve kterém Eurostat srovnává podíl domácností, které mají problémy s placením účtů za veřejné služby. My se podle tohoto hodnocení máme velmi dobře, protože spolu s Nizozemím, Rakouskem, či Švédskem jsme zemí, kde takové problémy má jen zlomek společnosti. Naopak v Řecku to je více než každý třetí člověk a podobná je situace v Bulharsku. Téměř každý šestý má tyto problémy v Chorvatsku:
a u nás doma...
Pohrozili Číňané: Aktuálně.cz píše o tom, že „z Prahy do Pekingu už jen s přestupem. Čína zrušila jedinou přímou linku mezi městy“. Tuto informaci přinesl týdeník Respekt. „Přímý spoj Praha - Peking byl v provozu od září 2015, kdy se stal jedním z ukazatelů sblížení spolupráce mezi Českem a Čínou... vztahy mezi oběma zeměmi se ovšem od té doby značně zkomplikovaly... zatím ovšem není jasné, zda za údajné zrušení spoje mohou zhoršující se vztahy mezi zeměmi“, píše Aktuálně.cz
Pohrozili Američané: Seznam.cz v tomto týdnu informoval o tom, že „Spojené státy pohrozily Česku odvetou za chystanou digitální daň. Pod slibem anonymity to řekl Hospodářským novinám americký vládní zdroj s tím, že USA v českém návrhu digitální daně vidí diskriminaci“. Tato daň „cílí na velké technologické firmy, které působí po celé Evropě, ale tržby daní jen v některých zemích. Státy, ve kterých firmy vydělávají, pak z daně nic nedostanou. V Česku by měla začít platit v polovině letošního roku“, píše portál.
Každý ve svém: Seznam.cz píše také o tom, že „v nájmu bydlí neúspěšní, míní Češi. I tím šponují ceny nemovitostí výš“. Portál dodává, že „podle nedávno zpracované analýzy Ministerstva práce a sociálních věcí žije v ČR v nájemním bydlení pouze 19 procent domácností, zatímco ve vlastnickém asi 68 procent“. Důvodem jsou „vyšší jistoty ve vlastnickém bydlení“ a nižší ochrana nájemníků než v zemích jako Německo, Francie, či Švýcarsko. „Své dělá i psychologie. Bydlet ve vlastním se totiž stalo sociální normou, jakkoli na Západě je běžné si bydlení třeba celý život pronajímat... jenže vysoká poptávka a aktuální nízká nabídka šponuje ceny nemovitostí vzhůru“, píše seznam.cz.