Penzijní reforma v Česku se do voleb na podzim 2021 asi nestihne. Na návrhu už se ale pracovalo: Financovat by ji prý měli hlavně bohatí Češi z daní. Tak snad mají nakoupené akcie Tesly, protože ty by se podle analytičky Catherine Wood z Ark Investment Management mohly dostat i na 6000 USD, pokud ovšem neztratí podíl na trhu s elektroauty. Stejná analytička přitom původně předjmílala, že si svůj 17% podíl neudrží. Důležité je tedy mít správné informace, což může být v době digitální revoluce problém. Lidé si vybírají, čemu se budou věnovat, takže výběr témat v médiích už nemusí být prvořadý. Můžeme mluvit o selektivní ignoranci, říkají vědci Filip Matějka a Guido Tabellini.
Sazby k nule: Americká ekonomika během letošního roku spadne do mírné recese a Fed tak sníží sazby až k nule. To je základní scénář, se kterým pracuje Rabobank. Druhým nejpravděpodobnějším scénářem je také snížení sazeb k nule, ovšem s tím, že Fed jej provede dost rychle na to, aby recesi zabránil. Pro Bloomberg to uvedl stratég nizozemské banky Philip Marey.
Podle Mareyho nyní americká ekonomika vykazuje tradiční známky vstupu do recese. Patří mezi ně inverze výnosové křivky, u které stratég uvedl, že podle jeho názoru tu nedochází ke zlepšení situace tak, jak o něm hovoří Fed. Mezi tradiční varovné signály pak patří i slabost výrobního sektoru, která se nyní přelévá i do sektoru služeb. A nakonec postihne celou ekonomiku. I kdyby se výnosová křivka napřimovala, není to podle stratéga důvod k radosti, protože minulost ukazuje, že její inverze je prvním varovným signálem i tak. Recese pak obvykle přichází 12 – 18 měsíců po inverzi.
za 6 000 dolarů: CNBC píše o tom, že akcie společnosti by se mohly dostat až na 6 000 dolarů. Tvrdí to Catherine Wood z Ark Investment Management, která už dříve hovořila o tom, že akcie by se mohly dostat na 4 000 dolarů. Základním předpokladem takového scénáře je, že firma neztratí svůj současný podíl na trhu s elektromobily. Původně přitom investorka předpokládala, že firma ztratí asi třetinu ze svého 17 % podílu.
„Je zřejmé, že ostatní firmy jsou stále daleko za Teslou a tak začínáme věřit, že ta svůj tržní podíl neztratí. A to je velká změna v předpokladech“, uvedla investorka pro CNBC. Ta k tomu dodává, že kdyby se valuace akcií skutečně dostala na zmíněnou hodnotu, z Tesly by se stala firma s kapitalizací převyšující 1 bilion dolarů, zatímco nyní se blíží 100 miliardám dolarů.
Největším býkem mezi tradičními firmami z Wall Street je nyní podle CNBC Oppenheimer a jeho analytik Colin Rusch, který má cílovou cenu nastavenu na 612 dolarů za akcii. Wood pak předpokládá, že bude mít dominantní pozici i na poli autonomního řízení, kterou jí zajistí sběr dat ze současných vozů. Skeptičtější názor na akcie firmy má banka . Podle ní budou investoři v budoucnu schopni nakoupit tyto akcie za nižší cenu než nyní. Cílovou cenu ale banka i tak zvýšila z 250 na 360 dolarů.
Sociální sítě proti demokracii: Přinesla digitální revoluce větší informovanost voličů? Tématu se na stránkách VoxEU věnují Filip Matějka a Guido Tabellini s tím, že to, k čemu v poslední době dochází, je hlavně selekce informací. Voliči si totiž vybírají, jakým tématům a informacím se budou věnovat. Volba tak není dána tím, na co se zaměřují média, ale co lidé hledají z vlastní iniciativy, či jaké informace k nim dorazí ze skupiny jejich přátel a známých. Můžeme tak mít detailní informace týkající se jednoho tématu, či problému, ale zároveň nemít informace o dlouhé řadě dalších témat. V době, kdy informace předávaly zejména noviny a televize, panovala situace opačná: Bylo těžší získat hlubší znalost týkající se úzkého problému. Ale „lidé se nemohli vyhnout informacím o širším dění“. Informace týkající se politiky tak byly rovnoměrně rozloženy napříč společností a tématy.
Autoři článku pak v souvislosti s dnešním stavem hovoří o selektivní ignoranci. A dodávají, že v USA informovanost veřejnosti v USA ve srovnání s osmdesátými lety v průměru nevzrostla, ovšem některé skupiny jsou informovány lépe a jiné naopak hůře. K tomu se přidává rostoucí informační asymetrie – selektivní informovanost o vybraných tématech. Celkově pak nejde o proces podporující fungování demokracie, protože podporuje extremismus a oddaluje pozornost od témat, které nejsou tak kontroverzní, ale jsou v zájmu celé společnosti.
Bezpilotní letadla: Švýcarská banka UBS podle CNBC hovoří o tom, že letecké společnosti by do pěti let mohly začít používat letadla, které bude řídit jen jeden pilot. Už dnes podle banky pilot letadlo aktivně řídí jen v průměru 7 minut za celý let. Pokud by se přešlo na jednoho pilota, celému odvětví by to podle odhadu banky uspořilo náklady ve výši asi 15 miliard dolarů. A mimo jiné by se uvolnil tlak způsobený nedostatkem pilotů. CNBC se tématu věnuje s tím, že Airbus právě zveřejnil fotografie z jeho testu nové technologie, která umožňuje bezpilotní vzlet letadla. Jde o další krok směrem k „aviatické autonomii“. Nicméně CNBC také poukazuje na průzkum UBS z roku 2017, podle kterého 63 % veřejnosti odmítá bezpilotní letadla.
Mobily, nájmy, ceny domů: Eurostat tento týden porovnává štědrost firem ke svým zaměstnancům projevující se tím, zda jim poskytují mobilní telefon. Jak ukazuje graf, ve Finsku tak činí téměř všechny společnosti, méně než polovina firem naopak dává telefon zaměstnancům v Bulharsku. Česká republika se s 83 % podílem řadí mezi země s vyšší „mobilní“ štědrostí, jsme na tom stejně jako Slovinsko:
Eurostat také ukazuje dlouhodobý vývoj cen nemovitostí v EU a srovnává je s vývojem nájmů. Podle druhého grafu došlo v cenách nemovitostí po roce 2007/2008 ke korekci a zotavení nepřišlo dříve, než v roce 2015. Následující roky již přinesly prudší růst cen nemovitostí a ty se tak svým celkovým zvýšením za sledované období v roce 2019 přibližují celkovému (mnohem stabilnějšímu) růstu nájmů:
Poslední graf porovnává růst cen nemovitostí a nájmů v jednotlivých členských zemích Unie mezi roky 2007 – 2019. Nejvíce rostly ceny nemovitostí v Rakousku, Lucembursku a Švédsku (80 %), u nás se zvýšily o 60 %. A pouze Litva nás předehnala, co se týče tempa růstu nájmů, které v naší zemi dosáhlo téměř 80 %:
... a u nás doma
Oznámkuj svého učitele: Seznam.cz píše, že „na VŠ už studenti známkují své učitele“. Jde prý o osvědčenou metodu ze zahraničí, kdy studenti pravidelně a anonymně hodnotí své pedagogy. „Většina akademiků si systém tzv. studentské evaluace pochvaluje, ale jsou i případy, kdy škola dává ohlasům posluchačů příliš velkou váhu a vyučující jsou otrávení....jak Právu sdělil přednášející jedné z významných českých fakult, studentské hodnocení může mít i přímý dopad na výplatní pásku“, píše seznam.cz.
Šéf vysokoškolských odborů z plzeňské Západočeské univerzity (ZČU) Petr Baierl zdůraznil, že studentské hodnocení funguje už delší dobu na většině škol, ale jako součást dalších hodnocení. „Občas dojde k extrému, kdy třeba student nezvládne zkoušku a pak napíše, že je všechno špatně. To se po zkouškovém období stává a taky se tak k tomu přistupuje. A neslyšel jsem, že by se kvůli tomu snižovaly platy nebo by docházelo k dalším postihům,“ řekl portálu.
Více cizinců: Seznam.cz píše i o tom, že „cizinců v Česku pracuje stále víc, jejich podíl stoupl na 13 %“. Portál dodává: „Česká ekonomika se stále více spoléhá na zaměstnance s cizím státním občanstvím, jejich podíl na zaměstnané populaci vzrostl v roce 2018 na 12,4 % a loni v pololetí přesáhl 13 %. Ještě v roce 2010 činil šest procent...cizinci v ČR jsou většinou lidé mladšího středního věku, typicky mezi 30 a 40 lety. Méně je žen, jež jsou obecně ještě o něco mladší než muži“.
Kdo zaplatí důchody: Ihned.cz tvrdí, že se „rýsují základní body nových penzí. Podle důchodové komise by je měli financovat hlavně bohatí Češi z daní“. Ministryně financí Alena Schillerová sice podle portálu uvedla, že penzijní reforma se do voleb na podzim 2021 už nestihne. Ale to neznamená, že se na jejím návrhu nepracovalo.
„Komise zřízená ministerstvem práce a sociálních věcí Jany Maláčové právě předložila základní teze změny důchodového systému. Ten by se měl v budoucnu rozdělit na dvě části: Vedle prvního, zásluhového pilíře by vznikl i takzvaný nultý pilíř, ze kterého by se vyplácela paušální složka důchodu. Ta by byla pro všechny stejná. Hlavní změna spočívá v tom, že tato složka by nebyla financována prostřednictvím sociálního pojištění. Lidé - zejména ti bohatí - by ji zaplatili na daních“, píše ihned.cz.