Dopady koronaviru na globální ekonomiku i střední Evropu zůstávají nejisté. Naše analýzy nicméně ukazují, že hodně záleží na tom, zda epidemie primárně zasáhne pouze sektor služeb nebo nakonec výrazněji naruší i fungování čínského průmyslu. Pak by zejména dopad na Německo zkoušené skoro dva roky průmyslovou recesí byl výrazný a i dozvuky v Česku by byly citelnější.
Naše analýza využívá světové input output tabulky a rozebírá dva scénáře. V prvním jsme nechali propadnout čínské HDP kumulativně o zhruba dva procentní body v důsledku propadu sektoru služeb. Předpokládáme relativně výrazný pokles poptávky po finálních dovozech v čínském sektoru služeb (o 20 % jednorázově). Takovýto šok má ovšem i tak relativně omezené dopady mimo Čínu a její bezprostřední okolí. I v případě vůči Číně relativně exponovanému Německu jsou odhadované dopady malé - pod desetinu procentního bodu na HDP - a v případě Česka ještě nižší. Situace je však daleko dramatičtější, pokud podobným šokem jako služby zatížíme i čínský průmysl.Narušení globálních průmyslových řetězců by zasáhlo sousední Německo mnohonásobně více (v námi definovaném šoku o tři desetiny procentního bodu) a dopad do Česka by byl jen o něco málo menší.
I když v obou případech počítáme, že dopady koronaviru na globální ekonomiku (na rozdíl například od nejistoty spojené s obchodními válkami) budou jednorázové, mezi scénáři je velký rozdíl. Ukazuje se, že pokud koronavirus paralyzuje i čínský průmysl, může německé HDP na začátku roku opět propadnout a přehoupnout dočasně největší evropskou ekonomiku na hranu recese. Pak by i česká ekonomika těžko na začátku roku začala zrychlovat z nejnižších temp růstu za poslední čtyři roky. I proto globální investoři bedlivě sledují nejen to, zda přírůstky nových nakažených zpomalují, ale zejména to, jak rychle se čínským průmyslovým podnikům po nucených uzavírkách daří obnovovat produkci.
“Koronavirus šok: propad CHN služeb” je definován jako propad v čínském sektoru služeb (G45-47,H49-53,I) a předpokládá propad finální poptávky po dovozech v těchto sektorech o 20% a s tím konzistentní kumulativní propad čínského HDP přibližně o 2%.
“Koronavirus šok: propad CHN služeb a průmyslu“ je definován jako propad v čínském sektoru služeb i ve zbytku čínské ekonomiky. Předpokládá propad finální poptávky po dovozech v sektorech služeb (G45-47,H49-53,I) o 20%, propad finální poptávky po dovozech ve zbytku čínské ekonomiky o 10% a s tím konzistentní kumulativní propad čínského HDP přibližně o 9 procentních bodů.
TRHY
CZK a dluhopisy
Česká koruna se včera i díky pozitivní náladě na evropských akciových trzích vydala na výlet pod 25,00 EUR/CZK. Zatím ještě nepovažujeme proražení této psychologické hranice za definitivní a bude podle nás klíčové, zda koruna udrží své zisky ve světle vrtkavého globálního sentimentu do konce týdne. Z domácí scény žádné nové pozitivní impulsy nečekáme.
Zahraniční forex
Eurodolar se zvolna sune dále jižním směrem, a jak se dalo očekávat, posilující americká měna si nic nedělala ani z včerejšího vystoupení šéfa Fedu Powella v dolní komoře Kongresu. Powell zopakoval současný pohled FOMC na ekonomiku s tím, že Fed pozorně sleduje situaci v Číně ohledně koronaviru. Dodejme, že zprávy z Číny jsou v tomto směru lepší, když denní počet nakažených vzrostl včera nejméně od 30. ledna.
Zatímco šéf Fedu si dnes zopakuje své vystoupení také v Senátu a americké trhy budou možná analyzovat výsledky amerických demokratických primárek v New Hampshire (těsně vyhrál socialista Sanders před mladou kometou jménem Pete Buttigieg), tak střední Evropu bude zajímat výsledek maďarské inflace za leden. Ta může být zřetelně na čísle 4 % a forint bude toužebně vyčkávat na nějaký signál z MNB, že oficiální úroková sazba půjde konečně nad nulu. Pokud takový komentář brzy nepřijde, je třeba se připravit na to, že pár EUR/HUF bude brzy stávkovat hodnotu 340.
Ropa
Zpomalení přírůstku nových nakažených v souvislosti s čínským koronavirem povzbuzuje cenu ropy Brent, která atakuje hranici 55 dolarů za barel. Nejistota ohledně negativních dopadů nákazy na ropnou poptávku však ropný trh ani zdaleka neopouští, jak koneckonců ve svém pravidelném měsíčním reportu včera přiznala EIA.
Ta srazila růst globální spotřeby ropy v tomto roce o 300 tis. barelů denně, celkově na 1 mil. barelů denně, přičemž většina půjde na vrub čínskému zpomalení v první půli roku. Americká agentura pak zároveň počítá s dodatečnými těžebními škrty aliance OPEC+ ve druhém čtvrtletí 2020 v rozsahu 500 tis. barelů denně. Ani ty však s největší pravděpodobností nebudou s to odbourat významný převis ropy na trzích v první polovině roku, kdy by z fundamentálního pohledu měl i nadále přetrvávat tlak na pokles cen.