Včerejšek nám ukázal, že boj s koronavirem má různé podoby. Americký Fed sice neumí vyvinout vakcínu na očkování, zato však stále ještě dokáže nečekaně snížit úroky o 50 bazických bodů, jak se stalo včera. Otázkou je, zdali je taková reakce americké centrální banky přiměřená a žádoucí?
Soudě podle včerejší reakce akciových trhů na Wall Streetu (propad o 3 %) nejsou trhy o správnosti reakce americké centrální banky zcela přesvědčeny. K tažení Fedu proti koronaviru se totiž vážou tři znepokojivé otázky… Za prvé, nepřilévá nestandardní snížení úroků jen další olej do virové paniky? Za druhé, má vůbec takto centrální banka reagovat na takovýto typ šoku, který je z velké části svojí povahou spíše nabídkový? A konečně za třetí, jde-li Fed se sazbami takto rychle dolů, nehrozí, že centrální bance brzy dojde munice a tím se dlouhodobě ocitne v pasti záporných úroků, v níž je již několik let ECB? Na výše uvedené otázky bohužel neexistují jasné odpovědi, které by daly Fedu za pravdu, což není úplně dobrá vizitka pro hlavní centrální banku světa.
Nechme však Fed Fedem, neboť jeho akce je důležitá i toho pohledu, že vytváří tlak i na ostatní centrální banky v čele s ECB. Ta zasedá příští čtvrtek a trh již dnes od ní očekává, že stlačí hlavní úrokovou sazbu ještě více do záporu (konkrétně o dalších 10 bazických bodů). Centrální bankéři z Frankfurtu se zatím na něco takového netváří, ale pokud počty nakažených koronavirem v Evropě porostou, tlak na to, aby něco podnikli, poroste. S ohledem na to, že základní depozitní sazba se již nachází na úrovni mínus 0,5 %, se nabízí sáhnout k nějaké formě dalších nestandardních opatření, která by možná byla více namířena pomoci podnikům, jimž nákaza ohrozila jejich fungování.
Nicméně pokud příští týden ECB opravdu něco podnikne a svoji politiku dále výrazně uvolní, tak se logicky dostanou do centra pozornosti ostatní centrální banky na periferii eurozóny - například i ČNB. Ta má příští zasedání naplánované na 26. března…
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna má za sebou další divoký den ovlivněný proměnlivou náladou na mezinárodních finančních trzích, s níž asi nejvíce zamíchal americký Fed nečekaným snížením sazeb. Koruna začínala nad hranicí 25,50 EUR/CZK, nicméně v průběhu obchodování rychle začala nabývat na síle a testovala úroveň 25,30. Nakonec uzavřela zhruba o deset haléřů výše. S vysokou volatilitou se koruna bude nejspíš potýkat do té doby, dokud se neuklidní situace kolem šíření koronaviru a stav se nevrátí do normálu. V případě, že se k Fedu nakonec přidá i ECB a případně i další centrální banky, nelze zcela vyloučit ani “preventivní” krok ze strany ČNB v podobě umazání nečekaného únorového zvýšení sazeb.
Zahraniční forex
Americká centrální banka se rozhodla vzít boj s koronavirem do vlastních rukou a mimo řádné zasedání snížila úrokové sazby o 50 bazických bodů. To se samozřejmě okamžitě podepsalo na kurzu eurodolaru, který vylétl až k hranici 1,12. Další zisky si však euro již nepřipsalo, neboť v demokratických primárkách na amerického prezidenta se jednak dostal do čela umírněný J. Biden, a jednak poté, co Fed již svůj úkol v boji s koronavirem částečně splnil, je spíše na řadě ECB. Ta zasedá příští čtvrtek a trh logicky sází na to, že nebude pouze přihlížet, jak vir se šíří po Evropě a poškozuje ekonomiku eurozóny.
Výbor pro měnovou politiku v Polsku bude na dnešním zasedání analyzovat novou inflační prognózu, která velmi pravděpodobně posune odhadovanou inflaci pro letošní rok výše nad inflační cíl NBP (2,5 %). Polští centrální bankéři se tak budou nacházet ve schizofrenní situaci, neboť modelem prognózovaná inflace bude ukazovat na hodnoty okolo 4 %, avšak negativní šok v podobě šířícího se koronaviru (v EU) polskou ekonomiku nevyhnutelně zpomalí. Za této situace bude moci prezident Glapinsky zopakovat svoje slova, že nejpravděpodobnějším scénářem pro vývoj oficiálních úrokových sazeb bude jejich dlouhodobá stabilita.
Ropa
Ranní obchodování zastihlo ropu v dobré náladě, a ta tak míří vstříc hranici 53 USD/barel. Veškerá pozornost směřuje aktuálně do Vídně, kde se již sjíždějí zástupci aliance OPEC+, aby diskutovali a dodatečných těžebních škrtech v reakci na koronavirus. Technická komise kartelu včera navrhla prohloubení produkčních škrtů z dosavadních 2,1 mil. barelů denně (včetně 400 tis. barelů denně dobrovolného příspěvku Saúdů) na 2,7 až 3,1 mil. barelů denně. V situaci prudkého oslabování globální poptávky po ropě (dle Goldman Sachs globální spotřeba ropy v tomto roce meziročně dokonce poklesne! o 150 tis. barelů denně) se dále stupňuje tlak na co nejagresivnější reakci ze strany OPEC+, přičemž i případné dodatečné prohloubení těžebních škrtů na dolní hranici doporučení by trhy mohly vnímat jako nedostatečné.