Aktualizováno Evropská centrální banka (ECB) je připravena podniknout další kroky na podporu ekonomiky eurozóny, zasažené problémy v souvislosti s šířením koronaviru. ECB se dnešním prohlášení snaží rozptýlit rostoucí obavy, že bance již došla munice, uvedla agentura Reuters.
ECB minulý týden představila širokou škálu stimulačních opatření. Trhy se ale ptají, zda jí zůstaly nějaké účinné nástroje pro případ, že se krize prohloubí. Tyto obavy ještě posílil šéf rakouské centrální banky Robert Holzmann, který v jednom svém rozhovoru naznačil, že měnová politika je na hranici svých možností a že ECB nemůže splnit očekávání trhu. Později zveřejnil krátké prohlášení, ve kterém uvedl, že měnová politika "v žádném případě" není na hranici svých možností.
ECB dnes uvedla, že je připravena upravit všechna svá opatření, pokud to bude nutné pro zajištění likvidity v bankovním systému a plynulého přenosu její měnové politiky do všech jurisdikcí. Viceprezident ECB Luis de Guindos pak posílil tuto zprávu prohlášením, že centrální banka toho může udělat víc, ale že v současnosti jde o zdravotní krizi, nikoli finanční, takže zodpovědnost musejí převzít vlády.
De Guindos také upozornil, že evropský stabilizační fond ESM má k dispozici 410 miliard eur (11,1 bilionu Kč), ale že užitečné mohou být i společné fiskální nástroje eurozóny, které ECB už dlouho podporuje.
Obavy trhu se pokusila zmírnit i členka Výkonné rady ECB Isabel Schnabelová. Ta v rozhovoru s německým listem Die Zeit uvedla, že ECB je připravena učinit vše, k čemu má mandát, aby zmírnila otřesy na trhu. Odvolávala se tak na památné prohlášení bývalého šéfa ECB Maria Draghiho. Ital Draghi slíbil udělat cokoliv pro záchranu eura. Schnabelová však varovala také před přeceňováním moci centrální banky s tím, že problém nelze vyřešit jen měnovou politikou.
Holzmannův komentář je podle Reuters další známkou komunikačních problémů ECB. Minulý týden se banka snažila vzít zpět komentář své šéfky Christine Lagardeové, která prohlásila, že banka tady není od toho, aby se snažila snižovat takzvaný spread, tedy rozdíl mezi výnosy státních dluhopisů zemí eurozóny. Její poznámka prudce dolehla na italské dluhopisy, naštvala politiky a vládní úředníky. Byla totiž chápána tak, že Francouzka Lagardeová nehodlá Itálii nijak pomáhat.
Problémem ECB je, že náklady na půjčky nejslabších členů eurozóny v posledních dnech prudce vzrostly, přestože banka uvedla, že je ochotna zasáhnout. Výnosy desetiletých italských státních dluhopisů dnes byly 271 bazických bodů nad výnosy stejných dluhopisů německé vlády, v případě španělských byl rozdíl 170 bazických bodů. Řecko, které není součástí programu nákupu dluhopisů ECB, si vede ještě hůř, tam se spread rozšířil na téměř 400 bazických bodů.
Státy EU schválily vznik nouzového fondu na boj s koronavirem
Státy Evropské unie dnes formálně schválily vytvoření nouzového fondu ve výši 37 miliard eur (asi 990 miliard korun) na boj proti šíření koronaviru a zmírnění jeho ekonomických dopadů. Velvyslanci unijních zemí rovněž podpořili využití peněz z Evropského fondu solidarity pro oblasti zasažené nákazou. Informovala o tom dnes Rada EU.
Unijní státy odsouhlasily návrh Evropské komise, na jehož základě vznikne fond naplněný převážně nevyčerpanými penězi na kohezní politiku. Nejvíce má z tohoto balíku dostat Polsko, jemuž připadne 7,4 miliardy eur. Nejvíce postižená Itálie má obdržet 2,3 miliardy, méně než například Slovensko. Česko bude moci využít téměř 1,2 miliardy eur.
Státy dnes souhlasily také s tím, že další téměř miliarda eur pomůže nejzasaženějším státům v rámci fondu solidarity sloužícího běžně pro zmírňování následků přírodních katastrof.
Komise by chtěla peníze rozdělit co nejdříve a počítá s tím, že pro jejich utracení budou platit výrazně volnější pravidla než pro běžné zdroje z fondů na podporu méně rozvinutých regionů. Financovat se z něj má například lékařské vybavení či pomoc pro ekonomicky nejzasaženější odvětví. Aby mohly začít členské země peníze čerpat, potřebují ještě souhlas Evropského parlamentu.