Včerejší den byl doslova nabitý domácími ekonomickými událostmi. Ranní indexy nákupních manažerů v průmyslu (PMI) ukázaly, v jak se tuzemské firmy cítily těsně po zavedení nouzového režimu. Index propadl na 41,3 (z předchozích 46,5), což na první pohled nevypadalo až tak strašně. Zvlášť když si vzpomeneme na situaci po pádu banky Lehman Brothers, kdy se PMI dotklo dokonce třicítky. Na druhou stranu šlo teprve o začátek současné koronavirové krize, kdy teprve automobilky začaly oznamovat krátkodobé odstávky, které už některé z nich začaly prodlužovat.
Prozatím to vypadá, že finální výrobci v automobilovém průmyslu budou stát nejméně do poloviny dubna. Vyloučit nelze ani delší přestávku v závislosti na tom, jak se bude dařit krotit šíření koronaviru nejenom u nás, ale i v dalších zemích EU, kam směřuje většina v tuzemsku vyrobených aut. Zatímco tedy celkový PMI sám o sobě nedopadl nejhůř, důvěra v průmyslu propadla na nejnižší úroveň za celou dobu jejího sledování (od dubna 2012) a pokles zaměstnanosti v tomto odvětví už začal připomínat rok 2009.
Výrazný propad hlásí nejenom český PMI, ale země eurozóny. Průmysl tam trápí propad nových domácích i zahraničních zakázek, nedostatek materiálu a komponent, respektive prodlužování dodacích lhůt. I v tomto případě je možné říct, že jde teprve o začátek, takže se nemá smysl nechat utěšovat tím, že celkový evropský PMI (44,5), a zvláště pak ten německý, nedopadl stejně jako v Česku až tak tragicky. Jasnější obrázek, který již bude reflektovat delší odstávky výroby i později zavedené restrikce v jednotlivých zemích, se nepochybně odrazí i na poptávce po průmyslových výrobcích.
Ale zpět do ČR, kde odpoledne přišly na řadu výsledky státního rozpočtu za první tři měsíce, na kterých je vidět jednak rostoucí tlak na výdajovou stranu a první známky zaostávání té příjmové. Dosažený schodek -44,7 mld. je sám o sobě nejhorším březnovým výsledkem v historii ČR, nicméně je to zatím rovněž jen první náznak nastupující koronavirové krize. V nejbližších měsících, kdy výdajovou stranu začnou zatěžovat schválená kompenzační opatření pro domácnosti i firmy, se bude hospodaření státu rychle propadat a dosažení naplánovaných dvou set miliard se bude zdát jako ambiciózní cíl.
Na závěr další domácí události jen ve stručnosti. ČNB uvolnila pravidla pro poskytování hypoték tak, aby je učinila dostupnějšími pro širší okruh klientů. Vláda vedle toho zase oznámila pravidla moratoria na splátky bankovních i nebankovních dluhů, a v neposlední řadě i odkladu plateb nájemného.
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
Koruna včera skončila tam, kde začínala, tedy v blízkosti úrovně 27,50 EUR/CZK. V průběhu dopoledne sice měla tendenci sílit a na chvíli prolomila hranici 27,30, avšak dlouho si tento trend neudržela. Mnohem zajímavější dění se však odehrávalo nikoliv na devizovém trhu, ale na tom bondovém. Ministerstvu financí se totiž podařilo prodat během jednoho dne dluhopisy v objemu přesahujícím 87 mld. korun. Šlo o papíry se splatností jeden až pět let a bylo vidět, že je o ně velký zájem, a to nejenom z pohledu celkové realizované částky, ale i samotné poptávky na primárním trhu. Ta třeba u ročního papíru dosahovala téměř 86 mld. korun. Ukazuje se tak, že navzdory hrozícímu více než dvousetmiliardovému schodku rozpočtu nemá MF zatím problém získat novou (tentokrát kratší) likviditu. Od začátku roku se tak MF prostřednictvím bondů a poukázek podařilo nashromáždit téměř 250 mld. korun.
Zahraniční forex
Eurodolar se včera dostal až hranici 1,09, ale dnes po ránu znovu obchoduje v blízkosti hranice 1,10. Událostí bylo opět na obou stranách Atlantiku více než dost s tím, že trh nijak dramaticky neoslovila čerstvá americká dat, jež zjevně ještě dostatečně nereflektovala hloubku krize (jak ADP report, tak ISM v průmyslu propadly jen relativně mírně). O to zajímavější by mohly být dnešní týdenní statistiky z amerického trhu práce zejména pak tzv. pokračující žádosti o podporu, které nám již relativně přesně ukáží, kam se v USA mohla posunout míra nezaměstnanosti z únorových 3,5 % (připomeňme, že minulý týden nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti vyskočily o neuvěřitelných 3,3 mil.).
Dramatické dění včera zaznamenal maďarský devizový trh, kde se měnový pár EUR/HUF utrhl ze řetězu a směřoval až k hranici 370. Na to se nevydržela dívat MNB a uprostřed epidemie musela jako zřejmě jediná banka na světě (pokud nepočítáme ČNB v únoru) zvýšit úrokové sazby. MNB totiž zavedla novou jednotýdenní úrokovou sazbu, kterou nastavila na 0,9 %, což je podstatně výše, než byla dosavadní hlavní jednodenní sazba -0,05. Výsledkem byl tedy posun úrokových sazeb na maďarském peněžním trhu vzhůru a zpevnění forintu o několik figur. Uvidíme však, zdali to trhu bude stačit, neboť Maďarsko si zjevně nemůže dovolit měnově experimentovat tak jako vyspělé země, aniž by za to nezaplatilo oslabením forintu (totéž pak platí i pro Polsko a zlotý).
Ropa
Ropa Brent se nadále drží na dostřel hranice 25 dolarů za barel. Americký prezident Trump sice včera vcelku sebevědomě prohlásil, že saúdsko-ruská dohoda na stabilizaci ropného trhu bude uzavřena v nejbližších dnech, nicméně trh má o tomto scénáři zjevně významné pochybnosti. Za prvé, Saúdská Arábie včera oznámila maximálně možné navýšení produkce (více než 12 mil. barelů denně), čímž jasně signalizuje odhodlanost setrvat v cenové válce. Za druhé pak platí, že pokud by Saúdové a Rusové překvapivě obnovili spolupráci a třeba i začali škrtat produkci, dopad do cen ropy by byl minimální. Výpadek na straně poptávky je totiž natolik bezprecedentní, že by k vyrovnání tržní bilance zřejmě nestačila ani absurdní možnost, kdy by obě ropné velmoci přestali zcela produkovat ropu.
Akcie
V prostředku týdne se na zámořské trhy vrátila nervozita. V úterý jsme ukončili nejhorší kvartál od roku 1987 a ani nový kvartál nezačíná růžově, ale doslova červeně. Včerejší propad se připisuje tomu, že počty nemocných v USA stále raketově rostou a dají se tak očekávat další a přísnější opatření, na jejichž kompenzaci nakonec nemusí stačit ani balíček, který přinesl optimismus na trh v minulém týdnu. Nedařilo se žádnému sektoru napříč americkým trhem, ale největší propad zaznamenaly utility (-6,1 %) a finance (-5,9 %). Relativně nejlépe se včera drželo spotřební zboží, kde došlo k poklesu o pouhých 1,8 %.