Jízda ropy na horské dráze nabírá na obrátkách. Zatímco v březnu zkolabovala cena o více než polovinu, včerejší tweet Donalda Trumpa, dle něhož se Saúdská Arábie a Rusko dohodnou na bezprecedentním omezení produkce, následoval rekordní 46% cenový růst. Ten ropa nyní z větší části koriguje návratem pod hranici 30 dolarů za barel, což odráží fakt, že v tuto chvíli není vůbec jisté, kdy, v jakém rozsahu a zda vůbec ke koordinovanému omezení těžby dojde.
Ani jedna z ropných velmocí totiž Trumpova slova nepotvrdila. Saúdové se zmohli na vágní prohlášení, v němž žádají svolání mimořádného jednání producentů a „férovou“ dohodu. Rusové pak dokonce dosažení dohody explicitně odmítli. Ruský prezident Putin prozatím se saúdským protějškem bin Salmanem vůbec nejednal, natož aby byla na stole konkrétní dohoda.
Dle Trumpa by mělo omezení produkce činit rekordních 10-15 mil. barelů denně. To by znamenalo pokles saúdské i ruské těžby na méně než polovinu, tedy těžko představitelné sci-fi vzhledem k jejich kritické závislosti na ropných příjmech. Za připomínku navíc stojí, že ani ne měsíc zpátky Rusko pohřbilo alianci OPEC+ poté, co odmítlo prohloubit vlastní produkční škrty o nicotných 300 tis. barelů denně.
Pokud by tedy mělo dojít na novou dohodu, těžko se tak stane bez existence širší producentské aliance, ve které by chyběly Spojené státy. A právě angažovanost USA, s přehledem největšího producenta ropy na světě, je přitom více než problematická. Přísné antitrustové zákonodárství totiž zakazuje americkým entitám účast na kartelových dohodách a podle zákulisních zpráv ani Bílý dům nemá zájem (ani zákonnou pravomoc) omezovat domácí produkci. Jaká by v takovém případě byla motivace Saúdů a Rusů opětovně subvencovat americké těžaře, kteří extra nízkými cenami ropy trpí nejvíce?
V neposlední řadě existují významné pochyby, zda by i takto rekordní produkční škrty vlastně dokázaly ropný trh v současné situaci stabilizovat. Následkem pandemie koronaviru a striktních karanténních opatření totiž došlo k bezprecedentnímu výpadku ropné poptávky v rozsahu zhruba 25 mil. barelů denně, tedy celé čtvrtiny globální spotřeby. Přebytek ropy na trzích by tak sice byl v důsledku navržených škrtů nižší, avšak stále historicky nevídaný. A to je nakonec hlavní důvod, proč v nejbližších měsících očekávat spíše pokračující tlak na cenu ropy než svižné cenové oživení.
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
Česká koruna se drží pod lehkým tlakem s tím, jak akciové trhy a riziková aktiva obecně hledají další cestu. Měnový pár včera oslabil až do blízkosti 27,70 EUR/CZK a pak své ztráty zastavil. Dnešní ISM, PMI ve službách a čísla z amerického trhu práce asi rizikovým aktivům moc optimismu nedodají
Zahraniční forex
S tím jak počty virem nově nakažených a mrtvých globálně rostou (pokud jde o nové případy, včera byl překonán smutný rekord 1 miliónu a Francie se stala novým lídrem v počtu úmrtí - zde zemřelo 1355 lidí), se vrací na rizikové trhy strach a s ním hlad po dolaru. Ten posiluje nehledě na to, že čísla z amerického trhu jsou velmi chmurná. Připomeňme, že podle včera zveřejněných týdenních statistik z trhu práce počet nových žádostí o podporu v USA vyskočil na neuvěřitelných 6,648 milionu lidí. V této souvislosti budou velmi zajímavá dnešní oficiální data z trhu práce, kdy možná více než úbytek nových pracovních míst za měsíc březen bude důležité, kam vyskočí míra nezaměstnanosti. Podle našeho názoru vzroste míra nezaměstnanosti minimálně o dva procentní body (z únorových 3,5 %), ale může to být také o dvojnásobek či více. Dodejme, že odpoledne přijde ještě další zajímavé číslo a tím bude index podnikatelské nálady ISM v amerických službách. Toto číslo bude pravděpodobně o dost horší než středeční index z průmyslu - prakticky zde čekejme propad pod historická minima z listopadu 2008 (neboli pod 37,8 bodu).
Ropa
Ropa Brent sice včera v reakci na tweet Donalda Trumpa oznamující saúdsko-ruskou dohodu na omezení těžby vystřelila o rekordních 46 %, nicméně postupně o velkou část zisků přišla a dnes ráno se již obchoduje na dostřel 28 dolarů za barel. Trhy jsou totiž vcelku pochopitelně skeptické, kdy, v jakém rozsahu a zda vůbec se Trumpem proklamovaná dohoda stane skutečností. Navíc, i pokud by existovala širší globální dohoda na produkčních škrtech (samo o sobě problematické), v situaci kolabující poptávky po ropě se zdá nepravděpodobné, že by navržené produkční škrty byly dostatečně robustní a dokázaly stabilizovat ropný trh (viz úvodník).
Akcie
Index S&P 500 se včera poprvé po třech dnech posunul výše navzdory tomu, že více jeho konstituentů klesalo, než rostlo. Vítězem této seance z pohledu sektorů byla energetika, která přidala bezmála 8 % oproti středě. Následovaly utility a osobní spotřeba s růstem větším než 2 %. Index Dow Jones Industrial Average ve svém nejlepším denním okamžiku (krátce po startu obchodování) rostl o více než 500 bodů. Finální porce, kterou DJ včera přihodil, byla cca o 100 bodů nižší (21.410 b.; +2,2 %). Širší S&P 500 chvílemi koketoval s červenou barvou, zelenou ale zvládl udržet. Denní maxima (2.533 b.) to ale také nebyla (2.526 b.; +2,3 %). Technologie měřeny pomocí barometru Nasdaq Composite tahaly za kratší konec. CCMP končil den na 7.487 bodech (+1,7 %).