Do vývoje mezd zasáhl v prvním čtvrtletí nástup koronakrize jen okrajově. Tak se dají hodnotit právě zveřejněné výsledky průměrných a mediánových mezd za první čtvrtletí letošního roku. Nakonec jde o kvartální, a nikoliv měsíční výsledek.
Průměrná hrubá mzda, která je do jisté míry jen imaginárním číslem, se meziročně zvýšila o 5 %, tedy nejméně za poslední tři roky. V reálném vyjádření však vzrostla v důsledku vyšší inflace jen o 1,4 %, a tedy nejpomaleji za posledních více než šest let.
Mediánová mzda tentokrát vzrostla o 5,7 %, což znamená, že rychleji se zvyšovaly mzdy zaměstnanců s nejnižšími příjmy. To by v podstatě odpovídalo i výraznému nedostatku nekvalifikovaných pracovníků, který byl v úvodu roku, kdy ještě tlačil na zvyšování mezd, patrný.
První náznaky nástupu korony můžeme najít při bližším pohledu na vývoj mezd v některých odvětvích. Asi nejvíce to pocítil realitní sektor, kde se mzdy propadly o 6,5 %, když na pronájmy začaly dopadat první restrikce. Propad zaznamenalo i odvětví kulturních a rekreačních činností, které rovněž v polovině března restrikce zcela odstavily. Nízké tempo mezd v odvětví ubytování a stravování zase zrcadlí vliv uzavření provozoven v polovině března. Stejně tak nelze přehlédnout ani nižší tempo mezd v průmyslu.
Zatím šlo více méně o dílčí dopad koronakrize, který se však ještě rozvine v číslech za druhé čtvrtletí. Výraznějšímu poklesu reálných mezd by měl zabránit Kurzarbeit a rovněž i postupné ukončování restriktivních opatření, díky kterému opět naskočí některá odvětví. Přesto nelze očekávat, že by se mzdy vrátily k dřívějšímu růstu. Ať už v nominálním nebo reálném vyjádření. Velkou neznámou zatím zůstává i rozsah propouštění, které recese vyvolává.