Od znovusjednocení Německa uplynulo již třicet let. Všichni Němci hovoří stejným jazykem, pohybují se ve stejném právním prostředí, mohou si najít zaměstnání kdekoliv v celé zemi. Nicméně ekonomové Sebastian Heise a Tommaso Porzio na stránkách VoxEU tvrdí, že mezi východem a západem země přetrvává velká mezera ve mzdách. Pokud vezmeme v úvahu životní náklady, dosahuje tento rozdíl podle ekonomů 26 %. „Tato propast existuje dlouhodobě a představuje záhadu, protože podle teorie by Němci z východu měli migrovat na západ, a to až do chvíle, kdy se mzdové hladiny vyrovnají,“ uvádějí ekonomové.
Heise a jeho kolega se snaží tuto záhadu objasnit. V první řadě tvrdí, že demografie či struktura průmyslu v obou částech země vysvětlení neposkytují. K tomu dodávají, že když se zaměstnanec z východu přesune na západ, skutečně dojde k růstu jeho mzdy, a to dokonce významnému. Ekonomové vyvracejí i možnost, že svou roli v celé věci hrají vysoké náklady stěhování. A ke všemu dodávají, že velká část lidí z východního Německa někdy pracovala v západní části země, ale poté se opět vrátila.
Další analýza ukazuje, že „lidé mají silnou vazbu na místo, kde se narodili“. Němec z východu je tak podle ekonomů „indiferentní mezi 1 eurem vydělaným na západě a 95 centy na východě“. K tomu platí, že takový člověk dostává asi dvacetkrát víc nabídek z východu než ze západu. Vysvětlení zmíněné záhady naopak nelze hledat v rozdílných dovednostech a vzdělání.
Ekonomové tedy tvrdí, že za této situace nemá velkého smyslu dotovat přesun lidí z jednoho regionu do druhého, taková politika sice může zvýšit celkovou ekonomickou aktivitu, ale zároveň s ní souvisí nižší spokojenost těch, kteří se přesunuli jinam. Lépe funguje politika, kdy firmy na východě dostávají dotace na tvorbu nových pracovních míst, protože zde nedochází ke ztrátě užitku kvůli nutnosti stěhování na západ.
Ekonomové hovoří i o tom, že u těch, kteří se na západ přestěhovali, roste pravděpodobnost návratu domů poté, co založí rodinu. Příčinou může být to, že doma mají větší podporu a pomoc. Snaha bydlet tam, kde se člověk narodil, není podle výzkumu specifická jen pro Němce z východu, ale i ze západu. U nich ale neexistuje motivace k tomu, aby se přesouvali do regionů s vyššími mzdami.
Zmiňované rozdíly v (reálných) mzdách dokumentuje následující mapa, kde je pro ilustraci vyznačena i bývalá hranice mezi východním a západním Německem:
Zdroj: VoxEU