Poslanci německého Spolkového sněmu dnes schválili dvojici zákonů potvrzujících postupný odklon Německa od uhelné energetiky. První schválený zákon počítá s podporou ve výši 40 miliard eur (více než bilion korun) pro regiony, kde se ještě hnědé uhlí těží, ale těžba má být utlumována. Druhý zákon stanovuje harmonogram postupného útlumu uhelné energetiky do roku 2038. Po Spolkovém sněmu ještě dnes oba právní předpisy schválila také Spolková rada, v níž zasedají zástupci spolkových zemí.
První schválený zákon předpokládá pomoc ze strany státu v celkové výši 40 miliard eur (1,1 bilionu korun), které mají dostat uhelné regiony v Severním Porýní-Vestfálsku, Sasku-Anhaltsku, Sasku a Braniborsku při přeměně místní ekonomiky a při budování infrastruktury. Provozovatelé uhelných elektráren budou odškodněni zhruba 4,3 miliardou eur (114,7 miliardy korun) za předčasné ukončení svých zařízení. Plánována je i pomoc zaměstnancům.
Druhý ze zákonů stanoví harmonogram postupného útlumu uhelné energetiky, která je škodlivá pro klima, a to do roku 2038. Vláda má v letech 2026, 2029 a 2032 dopady ústupu od uhlí přehodnotit a má také prověřit, zda by bylo možné ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2035.
Ukončení výroby energie ze spalování uhlí do roku 2038 navrhla před rokem a půl speciální komise, v níž zasedali zástupci vlády i nevládních organizací a experti. Vzala přitom v potaz plnění klimatických cílů.
Výroba elektrické energie z uhlí bude nejpozději do roku 2038 v souladu se zákony, z ekonomického hlediska racionálně a sociálně snesitelně ukončena, ujistil poslance ministr hospodářství Peter Altmaier. "Fosilní věk se v Německu tímto rozhodnutím chýlí ke konci," poznamenal s tím, že je to generační projekt. Německo je podle něj jedinou průmyslovou zemí této velikosti, která se do roku 2022 odkloní od jaderné energetiky a do roku 2038 také od té uhelné.
Z opozičních řad ale zaznívala ostrá kritika. Šéfka Zelených Annalena Baerbocková řekla, že odklon od uhlí přichází příliš pozdě a že vláda se v rozhodujících bodech nedržela konceptu, který jí předložila příslušná komise. Odklon od uhlí je podle Baerbockové možný a nutný do roku 2030.
Pro aktivisty v ochraně životního prostředí je odklon od uhlí pomalý a kritizují také odškodňování energetických firem. Šéf německé pobočky ekologické organizace Greenpeace Martin Kaiser označil krok koalice konzervativců a sociálních demokratů za historickou chybu. "Uhelná kancléřka" Angela Merkelová podle něj tímto "škodlivým zákonem" ztrácí právě na počátku německého předsednictví EU, mezi jehož priority má patřit ochrana klimatu, svou důvěryhodnost.
Desítka aktivistů Greenpeace dnes na protest proti plánu vlády vyšplhala na střechu budovy Říšského sněmu. Pod historický nápis "Německému lidu" pověsili transparent se sloganem "Budoucnost bez energie z uhlí".
Energetika je v Německu zodpovědná za téměř 40 procent emisí oxidu uhličitého (CO2), který je z hlediska klimatických změn nejdůležitějším skleníkovým plynem. Berlín chce snížit množství emisí skleníkových plynů oproti úrovním z roku 1990 o 55 procent do roku 2030.
Uhlí má v Německu tradičně vysoký podíl na výrobě energie. Největší evropská ekonomika disponuje rozsáhlými vlastními zásobami hnědého uhlí. Postupně ale podíl klesá. Loni pocházelo 18,8 procenta německé elektřiny ze spalování domácího hnědého uhlí a 9,4 procenta z dováženého černého uhlí, napsala agentura DPA.