Na býčím trhu je „každý génius“ a současná situace připomíná technologickou bublinu. bude mít díky dekarbonizaci hodnotu v bilionech dolarů a podle Marka Mobiuse se stále vyplatí kupovat zlato. U nás klesají ceny aut, ale ceny bytů v Praze navzdory předpovědím rostou do rekordní výše. To vše v pravidelných Perlách týdne.
Ve světě…
Každý je génius: CNBC přináší rozhovor s miliardářem a investorem Markem Cubanem, který současnou situaci na trhu porovnává s technologickou bublinou devadesátých let. Rozdíl je podle něj v tom, že nyní Fed na trh dodává záplavu likvidity, ale „širší obrázek je podobný“. Investor míní, že „na rostoucím trhu je každý génius“, ale lidé by si měli dát pozor na to, aby „nepropadli hamižnosti“.
CNBC připomíná, že Cuban během technologické bubliny sám zbohatl, nyní ale varuje před tím, že o akcie se zajímají lidé, které dříve vůbec nezajímaly. Zmiňuje například, že jeho osmnáctiletá neteř se jej ptala, do jakých akcií má investovat, protože její kamarádi vydělávají na trhu 30 % denně. Podobné dotazy dostává prý od dalších lidí, kteří o trh dříve neměli sebemenší zájem. „Všichni na trhu nyní vydělávají, protože tu je put opce od Fedu a to sem táhne i lidi, kteří by jinak nejevili zájem“, míní investor. On sám podle svých slov drží velké pozice na Netflixu a Amazonu.
za biliony: Investor Chamath Palihapitiya pro CNBC uvedl, že „růst Tesly je o obnovitelné energii a ne o elektromobilech“. A tento „komponent obnovitelné energie by mohl hodnotu Muskovy firmy zvednout na biliony“. Elektromobily jsou totiž pro Teslu jen „první růstovou vlnou“. Palihapitiya také míní, že „se svými bateriemi a softwarem nám všem umožní být v energetice“.
„Lidé budou rozzlobení, nebudou chápat a budou se snažit protestovat. A budou se mýlit. Dojde k tomu, že tahle akcie bude reprezentovat celý svět kolem dekarbonizace a udržitelnosti. V prvních letech bylo dobré tuhle akcii držet kvůli autům, to je zřejmé. Ale nyní je výborné jí držet jako sázku na posun směrem k dekarbonizaci, směrem k neregulované energii, směrem ke schopnosti nás všech stát se mikroutilitami“, uvedl investor.
Mobius sází na zlato: Známý investor Mark Mobius pro Bloomberg TV uvedl, že „nyní všichni po celém světě čekají oživení ve tvaru V“. Trhům pomohl Fed, ale také vlády řady zemí a také instituce jako MMF a Světová banka, které poskytly půjčky zemím v problémech. Mobius se domnívá, že nejlepším zajištěním proti vysokému růstu cen jsou nyní akcie, protože „jejich hodnota se upraví o inflaci“. Ale nejlepší je podle investora zlato.
„Pokud jsou sazby vysoko, lidé vám řeknou, že zlato nic nevynáší. Pokud jsou ale sazby u nuly, zlato je atraktivní, nemusíte se zajímat o to, že nic nenese“, řekl Mobius. Zlatu pak podle něj nyní nahrává celková nejistota na trzích. Za zajímavé považuje investor to, že COVID-19 může způsobit pokles těžby zlata a to by mohlo zvýšit tlak na růst ceny této komodity. Mobius jí podle svých slov i při současných cenách kupuje.
Investor se krátce věnoval i sporům mezi Čínou a USA – podle jeho názoru se kvůli nim Čína stále více snaží o expanzi a spolupráci s jinými zeměmi a projevuje se to například aktivitami společnosti Alibaba v Jižní Africe. Tuto zemi pak investor zmínil i v souvislosti s pandemií, protože podle něj ukazuje, že nelze dávat všechny rozvíjející se země do jednoho pytle. Některé z nich totiž na pandemii reagovaly velmi rychle a zavedly striktní opatření, což u nich snižuje riziko. Vedle Jižní Afriky, kde byl investor podle svých slov kvůli restrikcím měsíc uzavřen ve svém domě a nesměl ani na ulici, postupovala razantně například Keňa. I tam má Mobiusův fond některé ze svých investic.
Když vláda dotuje nestabilitu: Profesor financí a odborník na čínskou ekonomiku Michael Pettis si všímá diskuse na Financial Times týkající se daňové uznatelnosti úrokových nákladů. Pettis je toho názoru, že současný systém by měl doznat změn, protože tato uznatelnost zvyšuje motivaci k zadlužení firem. A „vláda tak fakticky dotuje vyšší finanční páku, což nedává smysl“. Vyšší finční páka firemního sektoru totiž zvyšuje rizikovost celého systému a vláda by k ní tudíž neměla přispívat svou daňovou politikou.
K tomu je možné tvrdit, že změna současného systému by přinesla vyšší daňové výnosy, ale tento argument je podle Pettise vedlejší a „jsou lepší způsby, jak případně daňové výnosy zvýšit“. Zmiňuje v této souvislosti dobu, kdy pracoval na Wall Street, kde v bankách „existují celá oddělení, kde nepracují na ničem jiném, než na tom, čemu se eufemisticky říká daňová arbitráž“.
Propast a dluhy v EU: Ekonom Robin Brooks tvrdí, že summit EU byl úspěchem a signalizuje, že Evropa je nakonec schopná se v krizi spojit. Nicméně zůstává jeden dlouhodobý problém a tím je soustavný růst mezery mezi bohatšími a chudšími zeměmi Unie. „Už před virem byl italský produkt asi 10 % pod úrovní z doby před deseti lety“, píše v této souvislosti ekonom a ukazuje následující graf, který srovnává vývoj HDP u vybraných zemí.
Ve srovná s rokem 2008 je nyní ekonomická aktivita nejvýše v USA a v Německu. Současný propad jí předchozím růstu posunul zpět k úrovním roku 2008 v Portugalsku a Španělsku. Itálii se předkrizových úrovní dosáhnout nepodařilo a současná situace mezeru ještě rozšířila. Nejhorší je v tomto ohledu ale situace v Řecku, jehož produkt se nyní pohybuje zhruba na 75 % roku 2008, což je podobné, jako v roce 2000.
Eurostat přináší srovnání evropských zemí podle aktuální výše vládního zadlužení. Z grafu vidíme, že Řecko je také stále zemí s nejvyšší úrovní vládních dluhů relativně k produktu. Za ním nacházíme Itálii, Portugalsko a Belgii. Průměr celé Unie se nachází mírně nad 80 % a na druhém konci spektra jsou země jako Bulharsko a Estonsko. Zadlužení naší vlády také patří mezi nejnižší v Evropě:
Inflace a deflace v Evropě: Eurostat také přináší poslední inflační data, která ukazují, že česká ekonomika je, co se růstu cen týká, hned na druhém místě za Polskem. Ceny naopak klesají v zemích jako Kypr, Řecko, Estonsko, Lotyšsko a také na Slovensku:
a u nás doma...
Byty nejdražší v historii: Ihned.cz píše, že „byty v Praze jsou nejdražší v historii. Za pět let podražily o 95 %. Pokles cen nájmů nebude mít podle odborníků na hodnotu bytů vliv. Vedle bytů nových stále podražují i ty starší“. Portál dodává, že „mezi vítěze koronakrize patří developeři a ti, kdo prodávají byty...nedošlo na slova některých analytiků, kteří předvídali, že ceny nemovitostí vlivem pandemie koronaviru výrazně klesnou. Zatím se děje pravý opak“.
Ale ceny aut klesají: Seznam.cz informuje, že „nová osobní auta bylo možné pořídit ve druhém čtvrtletí roku levněji. Ceny na českém trhu klesly téměř o procento a některé vozy byly levnější o více než 140 tisíc korun, nejvíce klesla cena u vozů nižší střední třídy“.
„Podle dosavadního vývoje není vyloučeno, že mohou nadále klesat vybrané ceny nových vozidel v rámci pokusu o zlepšení letošních prodejních výsledků. Prognózy ohledně ceníkových slev ve výši nižších desítek procent se však rozhodně nenaplňují,“ uvedl pro portál partner EY Petr Knap.
Popelnice ve městech a na vesnici: Seznam.cz píše i o tom, „čím se liší lidé z paneláků a obyvatelé z vil“. „Vědci brněnské Mendelovy univerzity totiž už více než rok zjišťují, jaké potraviny končí v černých popelnicích...osmadvacet vajec, 163 rohlíků, 13 jogurtů a třeba 188 mrkví. Průměrný obyvatel Brna za rok zbytečně vyhodí téměř přes 37 kilogramů potravin“, píše portál. A dodává, že „data jsou zobecnitelná na celé Česko, především velká města“.
Tým vědců „už v dřívějších průzkumech přímo od respondentů zjišťoval, kolik jídla podle svých odhadů vyhodí do popelnic. Podle těch dotazníků to vycházelo na čtyři kila na osobu...objektivní výzkum přímo v popelnicích nyní ukázal, že lidé čísla téměř desetinásobně podhodnocovali“. Podobný experiment „nedělali nikde jinde v Evropě a nejspíš ani ve světě“, tvrdí vědci.
Domácnosti ze sídlišť vyhodí podle zjištění vědců do popelnic nejvíc, každý člověk v průměru 54 kilo potravin za rok – odpad nemohou dát do kompostu nebo jinak upotřebit na zahradě. Ve vilové zástavbě každý vyhodí v průměru 32,7 kilogramu jídla za rok a ve venkovském prostředí 29,1 kilogramu za rok, píše portál.