Ředitelé společností Alphabet Inc., Inc., Inc. a .com Inc. před několika dny vypovídali před americkým Kongresem, a to zejména v souvislosti s podezřením, že tyto společnosti mají příliš velkou tržní sílu. Podle ekonoma Noaha Smithe celá věc ukazuje, že zákonodárci začínají chápat, „co je a co není důležité v oblasti regulace velkých společností.“ A také to, jakou roli v této oblasti hrají fúze a akvizice.
Smith poukazuje na to, že velké technologické společnosti jsou pro Spojené státy a jejich ekonomiku v posledních letech stále důležitější. Ty jmenované spolu s Microsoftem nyní tvoří více než jednu pětinu celkové kapitalizace indexu S&P 500 a pandemie k tomu jen přispěla. Pokud k něčemu takovému dojde a firmy získají dominantní pozici, „je namístě uvažovat o tom, zda nepoužívají svou tržní sílu nefér způsobem“.
Technologické firmy se obvykle brání s tím, že nejsou žádným monopolem, ale zde podle Smithe záleží na to, jak přesně definujeme jejich trhy. Google má například téměř naprostou dominanci ve vyhledávání, ale má jen asi třetinový podíl na celkových příjmech z digitální reklamy. zase tvrdí, že čelí intenzivní konkurenci na řadě trhů, a to zejména ze strany dalších technologických firem. Podle Smithe ale diskuse o možné monopolní pozici vede zavádějícím směrem, protože i oligopoly mohou mít významnou tržní sílu. Jinak řečeno, firma nemusí být přímo monopolem, aby významně ovlivňovala ceny na celém trhu, mzdy v celém odvětví či aby měla příliš velkou sílu vůči dodavatelům.
U firem jako či Google nejsou spotřebitelské ceny obvykle problémem, protože jejich služby jsou směrem ke spotřebiteli často zadarmo. U Applu jsou ale jeho „tučné marže dány ochotou spotřebitele platit za značku iPhonů“. U mezd je situace o něco horší, protože se již objevily důkazy, že velké technologické společnosti jednaly ve společném zájmu a tlačily dolů mzdy některých skupin zaměstnanců. Smith poukazuje i na to, že hodně pozornosti se věnuje i tomu, jak se svými zaměstnanci jedná .
Ani tato oblast ale podle ekonoma není tím největším problémem, tím jsou vztahy s dalšími společnostmi ve vertikále. U Amazonu jde tedy zejména o ty, kteří přes něj prodávají. U Googlu o firmy kupující reklamu, o vývojáře pracující pro a tak dále. Podle ekonoma tržní síla velkých korporací umožňuje vysávat z těchto společností jejich hodnotu. Tim O’Reilly sice tvrdí, že pokud by tak činily dlouhodobě, kanibalizovaly by svou vlastní existenci. Nicméně podle Smithe je stále namístě uvažovat o tom, jak situace v této oblasti vypadá krátkodobě.
Zmíněné fúze a akvizice jsou pak problémem v případě, že by například kupoval konkurenci tak dlouho, až by společnosti neměly mnoho jiných příležitostí, kam umístit reklamu cílící na uživatele sociálních sítí. Nakupování firem ze strany dominantních hráčů, jako je , a jejich silná tržní pozice může také podle ekonoma brzdit samotný vznik startupů. Potenciální podnikatelé se totiž mohou obávat toho, že dominantní subjekt jim neumožní prosperovat a tak se o to ani nepokouší. Smith na závěr upozorňuje, že nejvíce se v této souvislosti hovoří o velkých technologických firmách, ale problém rostoucí koncentrace není omezen jen na toto odvětví. Zákonodárci by tak měli věnovat pozornost i tomu, jaký přínos mají pro společnost megafúze.
Zdroj: Bloomberg