Česká ekonomika začala už na konci druhého čtvrtletí nabírat dech, avšak ten jí už v srpnu – jak ukázala včera zveřejněná čísla – začal docházet. Průmysl, jako největší tuzemské odvětví, ať už z pohledu podílu na přidané hodnotě nebo zaměstnanosti, meziměsíčně poklesl o necelé procento, meziročně byl níže o 5,5 %. Dá se proto říct, že poté, co se firmy po uvolnění pustily do dokončování dříve přijatých objednávek sice produkce na začátku léta rychle poskočila nahoru a poklesla i rozpracovanost výroby, avšak výrobní kapacity zůstávají dál ve větší míře nevyužity. Optimismus pro další měsíce zatím nepřidávají ani statistiky nových zakázek, které byly tentokrát meziročně nižší o téměř celou desetinu.
Slabé srpnové číslo z průmyslu jde na vrub především automobilovému průmyslu, tedy největšímu oboru, který zde máme. Ten totiž dál musí čelit slabší evropské poptávce, která jak už ukázaly výsledky dříve, má k návratu k předkovidovým hodnotám ještě hodně daleko. Slibně navíc v jeho případě nevyznívají ani nové objednávky, které jsou v meziročním srovnání o 12 % níže. Problémem navíc je, že ani další obory z pohledu zakázek zatím nevypadají, s výjimkou výroby počítačů, příliš nadějně. Podniky tak zůstávají dál pod tlakem, s nímž se vypořádávají především cestou snižování nákladů, respektive zaměstnanosti. A tak i když se dál průmyslu nedostávají některé dlouhodobě žádané profese, počet zaměstnanců už v meziročním srovnání poklesl o více než čtyři procenta. Jak už dříve naznačil index nákupních manažerů, situace s novými zakázkami se už v září začala stabilizovat. Nakolik se tento průzkum odrazí i v tvrdých datech se však ukáže nejdříve až za měsíc.
Povzbudivá včera nebyla ani nejnovější čísla ze stavebnictví, které dál pokračuje v poklesu. Navzdory relativně solidní zásobě zakázek se výkony pozemního i inženýrského stavitelství v létě snížily a slabší byla i výstavba nových bytů. Těch je s ohledem na situaci na realitním trhu stále nedostatek, a proto až tak nepřekvapuje pokračující – byť mírně zpomalující – růst cen bytů. Sice jde o data velmi zpožděná (včera zveřejněná čísla mapují cenovou situaci ve druhém čtvrtletí), avšak jak naznačuje třeba vývoj hypoték, poptávka po bytech zatím – navzdory prodělané hluboké recesi – významně neklesá. Dnes trhy čekají statistiky maloobchodu, které by na rozdíl od těch včerejších, měly být ve znamení mírného růstu.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna se v průběhu včerejšího odpoledne vrátila zpět nad hranici 27 EUR/CZK a ve srovnání s dosud platnou prognózou ČNB zůstává o více než jedno procento slabší. Nová, relativně slabá čísla z ekonomiky a vedle toho rapidní zhoršování epidemiologické situace nejsou kombinací, která by mohla poskytnou koruně jakoukoliv oporu. A nejinak tomu bude zřejmě i dnes, kdy přijdou na řadu méně zajímavá čísla z maloobchodu. Především však trhy budou muset vstřebat další rekord počtu nakažených koronavirem, který zřejmě navíc ovlivní i nová restriktivní opatření, jež mají být představeny už během zítřka.
Zahraniční forex
Prezident Trump si svými tweety včera opět povodil akciové trhy, ale na devizové trhy včetně eurodolaru to mělo jen omezený dopad. Včera zveřejněný zápis z posledního jednání Fedu navíc přinesl jen málo nového, přičemž se znovu zopakovala úvaha cirkulovaná nedávno šéfem Fedu Powellem o tom, že současná fiskální podpora ekonomice je nedostatečná.
Dnes bude trh monitorovat jak zprávy o novém fiskálním balíku v USA, tak týdenní statistiky z trhu práce.
Z pohledu polského zlotého bylo zajímavé zasedání NBP. Ta sice svoji politiku nezměnila, ale úpravy v následném komentáři indikují, že centrální bankéři by si přáli (ještě) slabší kurz PLN.
Forint si dnes po ránu musí dát pozor na dnešní inflační data v Maďarsku. Pokud by inflace viditelněji poklesla, tak by to forintu mohlo ublížit, neboť by to implikovalo, že MNB může rychle začít uvažovat o tom, že svoji krátkodobou úrokovou sazbu zpět rychle sníží.