Evropský technologický sektor za poslední dekádu výrazně oslabil svou přítomnost na domácích kapitálových trzích. Firmy s kombinovanou hodnotou 1,2 bilionu eur (1,4 bilionu dolarů) buď vstoupily na zahraniční burzy, nebo skončily v rukou mimoevropských vlastníků, odhalila studie švédské investiční skupiny EQT a konzultační společnosti McKinsey.
Studie mapuje období 2014–2025, během něhož evropské společnosti realizovaly zhruba 700 miliard eur v podobě zahraničních akvizic a IPO mimo Evropu. Hodnota těchto firem přitom od té doby vzrostla až na zmíněných 1,2 bilionu eur. Jako příklad lze uvést giganty jako jsou britský návrhář čipů Arm nebo švédská streamovací služba pro hudbu, podcasty a audioknihy Spotify.
Podle autorů to má na Evropu zásadní dopad. Když totiž společnost opustí evropský kapitálový trh, tak to podle nich přináší nejen ztrátu investičních příležitostí, ale i odliv know-how, talentu a budoucí podnikatelské generace.
Partner EQT a šéf divize pro ranou fázi technologií Victor Englesson upozorňuje, že vstup na americkou burzu mění DNA firmy. „Když evropská firma listuje v USA, těžiště jejího fungování se často trvale přesune. IPO vypadá jako finanční rozhodnutí, ale ve skutečnosti určuje, kde bude společnost růst,“ míní.
EQT sama přiznává, že v minulosti realizovala prodeje mimo Evropu. Třeba loni prodala AI startup Sana americké společnosti za 1,1 miliardy dolarů a u poskytovatele kybernetického pojištění CFC zvažuje vstup newyorskou burzu, informuje agentura Bloomberg.
Podle šéfa švýcarské burzy SIX Bjorna Sibberna americký trh nabízí něco, co Evropě stále chybí, a to hluboké kapitálové zdroje a dlouhodobou schopnost podporovat technologické inovátory. „USA vnímají kapitálové trhy jako klíčový motor financování firem. Evropa tuto roli dosud plně nevyužila a teď to musí dohánět,“ tvrdí Sibbern.
Scale Europe Fund
Evropská unie se snaží trend odlivu firem zvrátit přípravou nového nástroje, a sice fondem Scale Europe Fund o velikosti pěti miliard eur, jenž má financovat rozvoj AI, kvantových technologií a deep-tech projektů přímo v Evropě. EQT patří mezi několik správců aktiv, kteří postoupili do užšího výběru pro správu fondu.
Podle Lauy Fruehaufové z právní kanceláře Freshfields je pro Evropu klíčové mobilizovat dodatečný kapitál na své trhy, aby si zajistila konkurenceschopnost vůči americkým protějškům. „Zejména v oblasti obrany, umělé inteligence a obecněji deep techu může být evropská identita konkurenční výhodou,“ sdělila Bloombergu.
Určité změny už se ale dějí. Ačkoliv USA stále přitahují největší hráče, tak některé evropské podniky začínají uvažovat jinak. Například britský fintech SumUp nyní zvažuje evropské IPO, přestože dříve favorizoval USA. Podobně podle Bloombergu smýšlí také rakouská investiční platforma Bitpanda, jež před New Yorkem preferuje Frankfurt.
Podle SIX ale hraje klíčovou roli velikost firmy: evropské společnosti často nedosáhnou dostatečného měřítka pro zařazení do indexů typu S&P 500 a mohou být v USA „zapomenuty“.
„Evropské firmy, které vstoupí do USA, často nekončí dobře. Pokud neukážete silný výkon, snadno se tam ztratíte,“ vysvětluje Sibbern.