AP: Z rozdělené Belgie se stává evropské epicentrum covidu-19

Na malou, ale rozdělenou Belgii znovu tvrdě dopadla pandemie covidu-19. V současnosti z ní přicházejí informace o šíření nákazy, které patří v Evropě k těm nejhorším, píše agentura AP. V lecčem lze v příběhu nalézt provazbu na Česko.

Jestli vůbec existuje nějaký společný nepřítel vlámsky a francouzsky mluvících obyvatel Belgie, pak by to měl být koronavirus. Ale i nyní spolupráce mezi regiony vázne do té míry, že belgičtí biskupové ve jménu boha vyzývají lidi, aby se semkli. "Boj s koronavirem vyhrajeme jedině tehdy, když budeme postupovat společně," vzkázali biskupové v dopise zveřejněném před nedělním svátkem Všech svatých. V Belgii různá opatření kvůli šíření infekce zavedl federální kabinet a tři regionální vlády.

Belgie má za posledních 14 dní 1390,9 případu koronavirové infekce na 100.000 obyvatel, nejvíce v EU, v Česku je to jen o něco méně. Výrazně překonává Francii nebo Španělsko považované ze ohniska koronaviru. Doposud v Belgii zemřelo více než 11.000 nakažených pacientů, odborníci však upozorňují, že skutečná bilance bude vyšší.

Toto se děje v bohaté zemi s 11,5 milionu obyvatel, kde otázky zdraví má na celostátní i regionální úrovni na starosti devět ministrů. Pravidlo, že "méně znamená více", je belgické politice cizí. "Mnoho politiků se může hlásit o moc, ale na konec pak nikdo není zodpovědný," říká historik a bývalý europoslanec Luckas Vander Taelen. Mnohovrstevný systém vlády, který slouží 6,5 milionu Vlámů a pěti milionům frankofonních občanů, nazývá "institucionální lasagne".

Během krize vyvolané koronavirem je belgická veřejnost zajedno v jedné věci: celkový pocit zmatku z neustále se měnících pravidel zaváděných na různých úrovních vlády. Pro někoho žijícího nedaleko Bruselu se zavírací hodina nebo limity co do počtu návštěvníků sportovních hal v okruhu dvaceti kilometrů mohou změnit třikrát.

Vlámská regionální vláda si v úterý rozmyslela nápad sjednotit podmínky zákazu večerního vycházení s ostatními částmi země. Na severu země tak lidé smějí ven do půlnoci, jinde jen do 22:00, což komplikuje život lidem přejíždějícím z jednoho regionu do druhého.

Starosta vlámského města Aalst Christoph D´Haese nedávno prohlásil, že nebude přijímat pacienty z převážně frankofonního Bruselu. "Zdravotní solidarita má své limity a hranice," řekl. Vedení nemocnice s ním ale nesouhlasilo a připomnělo mu, že zdravotnická solidarita se vyznačuje tím, že nezná hranic. Frankofonní bruselský ministr zodpovědný mimo jiné za otázky zdravotnictví Alain Maron si zase neodpustil uštěpačnou poznámku, když zástupci nemocnice UZ spojované s vlámskou Bruselskou svobodnou univerzitou varovali, že je nutné, aby město podniklo ráznější kroky k zastavení šíření nákazy.

Vander Taelen říká, že se opakují situace, které zažil už mnohokrát a "tak rychle se sklouzne na úroveň žabomyších válek, i když v sázce jsou lidské životy".

Problém velkého počtu vlád paradoxně doplňuje to, že Belgie byla bez plně fungující federální vlády skoro 500 dnů, než se Alexanderovi De Croovi před měsícem podařilo sestavit sedmičlennou koalici. Jedním z posledních kroků, které jeho předchůdkyně ve funkci v září udělala, bylo částečné uvolnění protikoronavirových opatření v rozporu s radami zdravotních expertů. Toto rozhodnutí má podle některých částečně za následek současný strmý nárůst případů.