Do zasedání bankovní rady ČNB zbývá ještě týden, během kterého se toho ještě hodně stane. Nepůjde jen o předběžný odhad HDP, který zítra ukáže, jak se ekonomice dařilo vymanit se v průběhu třetího čtvrtletí z recese, ale dozvíme se rovněž, jak jsou na tom v Evropě i další země. Mělo by být rovněž jasno, na jak dlouho se prodlouží nouzový stav, jaká omezující opatření zůstanou v platnosti, či zda k nim nový ministr zdravotnictví nepřidá nějaká další. S ohledem na vývoj nákazy zatím nic nenasvědčuje tomu, že by vše mělo skončit 3. listopadu, jak se původně plánovalo.
Vláda bude žádat o další měsíc, avšak je otázkou, jakou představu o potřebě nouzového stavu bude mít sněmovna, která o něm bude rozhodovat. ČNB by tak měla mít příští čtvrtek už jasno alespoň v tom, v jak omezeném režimu a jak asi ještě dlouho česká ekonomika pojede. Že to bude znamenat další snížení výhledů pro zbytek letošního roku a nepochybně i pro ten příští, asi netřeba příliš rozvádět. Že to dále zhorší hospodaření státu, je už v podstatě jen sázka na jistotu. A nejenom v letošním roce, protože právě projednávaný návrh státního rozpočtu na příští rok vůbec s podzimní vlnou pandemie nepočítá. Staví tak nejenom na optimistickém výhledu růstu a s ním spojené zaměstnanosti, ale i vyšším startovacím základu v podobě odhadovaných daňových příjmů pro letošní rok. Když k tomu připočteme, že tento rozpočet nepočítá ani s likvidací superhrubé mzdy a z ní vyplývajícím výpadkem příjmů v řádu desítek miliard korun, tak je evidentní, že hospodaření státu zůstane pod značným tlakem i v příštím roce.
V podmínkách zvýšených rizik a nejistot se však nebude rozhodovat pouze ČNB, ale dnes to čeká i ECB. Její pozice je však přece jen mnohem jednodušší. Již tak záporné úrokové sazby není v podstatě kam snižovat, a tak jediné, co ještě může udělat, je rozšířit už tak velkorysé nákupy dluhopisů na trhu, a ještě více tím posílit svoji pozici největšího věřitele zemí eurozóny. Ve svých knihách má už papíry za 2,8 bilionů eur nakoupených v rámci stávajících programů plus dalších 567 mld., které si pořídila v rámci „pandemického programu nouzových nákupů“ zahájeného letos v březnu. Když k tomu připočteme automatické reinvestice splatných dluhopisů nebo dlouhodobé úvěry bankám, možnosti, jak dále rozšířit arzenál, má již ECB hodně omezené. Vedle navýšení kapacit „tisku nových eur“ se tak už nabízí jen prodloužení stávajících programů.
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
V úterý se kurz koruny dál držel v úzkém pásmu v blízkosti úrovně 27,30 EUR/CZK, nicméně během včerejšího státního svátku se už koruna přiblížila na dohled hranice 27,50. Už zítra se sice trhy dozví, jak se české ekonomice dařilo ve třetím čtvrtletí vykompenzovat předchozí dramatický propad, avšak to hlavní přijde až příští čtvrtek, kdy zasedá bankovní rada ČNB. Komentáře centrálních bankéřů dosud jasně vyznívaly ve prospěch stability sazeb a vyčkávání, avšak velkou neznámou zatím představuje prognóza, která se bude muset vyrovnat s dalším propadem ekonomiky a nejistotou prodlužování restriktivních opatření. Technicky vzato se situace vyvíjí směrem k doposud platnému alternativnímu scénáři počítajícímu s poklesem repo-sazby na 0,05 %, avšak dosavadní postoj centrálních bankéřů vyznívá ve prospěch stability sazeb. Čeká nás proto velmi napínavé zasedání a s ním i spojená nervozita, kterou rozsekne až rozhodnutí ČNB příští čtvrtek.
Zahraniční forex
Další brutální výprodej na Wall Street, který byl ovšem spuštěn v Evropě, podle obvyklého patternu ublížil spíše euru. Francouzský prezident Macron totiž oznámil, že od dnešní půlnoci země spouští již druhý lockdown v tomto roce (lidé mohou opouštět domovy jen kvůli škole, práci či ze zdravotních důvodů). V důsledku toho se eurodolar sesunul do blízkosti 1,17.
Dalšímu vývoji budou dominovat dva faktory: šířící se druhá vlna pandemie a blížící se americké volby. Makroekonomické události nyní budou hrát zcela druhořadou roli, a to zřejmě včetně dnes odpoledne zveřejněného amerického HDP za třetí kvartál (podle nás bude lepší, než čeká trh). Za této konstelace může silný dolar a emerging markets včetně středoevropských měn zůstat slabé.
Což nás přivádí k forintu, jehož výprodej (zjevně motivovaný externími událostmi) dostává pod tlak MNB, která dnes bude před polednem rozhodovat o nastavení jednotýdenní úrokové sazby. Analytický konsens počítá s jejím mírným zvýšení (což není náš scénář) a tak forint může být zklamán, pokud MNB dnes politiku neutáhne. Pokud však EUR/HUF ještě dopoledne vystřelí nad 370, tak by MNB mohla sazby zvýšit.
Akcie
Americké akcie klesaly i ve středu a to poměrně výrazně. Silných výprodejů včera nebyl ušetřen žádný z hlavních sektorů americké ekonomiky. Nejvíce propadly energetické a ropné společnosti (Chevron -3,8 %, Exxon Mobile -3,8 %, Halliburton -8,7 %). Nedařilo se ani farmaceutickým společnostem (Pfizer -5,3 %, Novavax -9,2 %). Po špatných výsledcích pak výrazně propadl Mastercard (-8,1 %), naopak pozitivně překvapil General Electric (+4,5 %). Výprodejů nebyl ušetřen ani technologický sektor (Alphabet -5,5 %, Apple -4,6 %, Nvidia -5,8 %). Propadl i Microsoft (-5 %), ačkoliv ohlásil velmi slušné výsledky.