Navzdory slabšímu výkonu automobilového průmyslu byly i červnové výsledky českého průmyslu relativně příznivé. Výroba se oproti květnu zvýšila o 1 %, nicméně nelze si nevšimnout jen symbolického růstu výroby zpracovatelského průmyslu (+0,3 %), takže o růst výroby se tentokrát postarala především energetika a těžební průmysl.
Ve zpracovatelském průmyslu, který představuje největší část tuzemského průmyslu, je vidět dvě protichůdné tendence. Na jedné straně zpomalování automobilového průmyslu způsobené nedostatkem dovážených dílů, na straně druhé rychlý růst oborů, které pociťují výrazný růst poptávky a v neposlední řadě i cen. Konkrétně jde o výrobu kovů, kovových výrobků, plastů, zpracování dřeva atp.
Meziroční čísla z průmyslu jsou i nadále velmi působivá (+10,8 %). Svoji roli samozřejmě sehrává nízký srovnávací základ z loňského června, kdy výroba propadla o 9,5 %. To však nic nemění na faktu, že průmyslová výroba je už nad úrovní dosahovanou před pandemií – tedy konkrétně na úrovní roku 2019. Průmysl je tak prvním odvětvím, které se z kovidového šoku dokázalo zcela vymanit.
U výroby automobilů je vidět už od května postupný útlum produkce, nicméně příznivý vývoj zakázek jasně ukazuje, že slabou poptávkou zde firmy rozhodně netrpí. Objednávky jsou tam výrazně nad úrovni roku 2019 a ani pod tlakem nedostatku komponent vedoucímu k prodlužování dodacích lhůt rozhodně neklesají. Pozitivní je vývoj objednávek v celém průmyslu s výjimkou farmaceutického a oděvního průmyslu. Za poslední měsíc se zvýšily o 1,5 %, přičemž meziročně jsou vyšší o 22,3 %.
I červnová data potvrzují příznivou kondici tuzemského průmyslu, který se ovšem musí stále více vypořádávat s problémy v dodávkami komponent, vysokými cenami vstupů a nedostatkem pracovníků. Je proto pravděpodobné, že letní výsledky tohoto odvětví budou slabší, a že hlavním motorem ekonomiky se stanou služby. Tedy minimálně do doby, než se podaří eliminovat přetrvávající negativní nabídkový šok. O poptávku na druhou stranu průmysl mít nouzi nebude.