Plán na případnou transformaci polostátní energetické skupiny ČEZ se představí na další řádné valné hromadě společnosti v roce 2023. Žádné rozhodnutí o rozdělení ČEZ ale zatím nepadlo. Případná transformace firmy musí být prospěšná pro všechny akcionáře, řekl dnes na valné hromadě ČEZ místopředseda představenstva firmy Pavel Cyrani.
Případná transformace skupiny ČEZ počítá podle Cyraniho s přizpůsobením struktury skupiny ČEZ dvěma směrům, které si firma vytyčila při Vizi 2030 Čistá energie zítřka a zároveň požadavkům bank, které skupinu ČEZ financují. Jedná se o oddělení výrobních aktivit, které jsou významně dotčeny taxonomií, a o oddělení zákaznických aktivit, které taxonomií dotčené nejsou, uvedl.
Taxonomie vymezuje zdroje energie považované za vhodné pro ekologickou transformaci. Evropská komise mezi tyto zdroje nedávno dočasně zařadila i jádro a plyn. Taxonomie výrazně ovlivňuje právě výrobní část energetiky. Například za udržitelné budou požadovány pouze ty nové jaderné bloky, které získají stavební povolení do roku 2045. Investice s ohledem na taxonomii jsou důležité kvůli nutnému odstavování například elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu. Taxonomie se naopak netýká například společnosti ČEZ Prodej, která nabízí elektřinu a plyn konečným zákazníkům.
"Jedním z hlavních trendů v evropské energetice je stále častější diferenciace energetických společností na dvě oblasti – výrobní a zákaznickou, a to včetně přizpůsobení struktur společností. Dalším trendem je eliminovat závislost Evropy na ruském plynu, a také ropě i uhlí, a to vše při zajištění cenově přijatelné energie pro spotřebitele. Tyto trendy nyní reflektuje i aktualizovaná koncepce podnikatelské činnosti skupiny ČEZ s cílem maximalizovat hodnotu pro všechny akcionáře," řekl Cyrani.
Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu ve svém televizním projevu uvedl, že stát chce mít v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny. Potvrdil tak podle oslovených odborníků spekulace o možném rozdělení energetické společnosti ČEZ na soukromou a státní část. Stát by získáním elektráren mohl ovlivňovat ceny elektřiny. Fiala již v květnu v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že vláda uvažuje o restrukturalizaci ČEZ, přičemž jednou z možností je rozdělení firmy. Ještě to ale vyžaduje důkladnější analýzy, dodal.
Čistý zisk skupiny ČEZ loni dosáhl 9,9 miliardy Kč, meziročně o 81 procenta více. Po očištění o mimořádné vlivy naopak klesl meziročně o tři procenta na 22,3 miliardy korun. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.
Úvod valné hromady ČEZ potvrdil očekávání, že bude bouřlivá
Úvod dnešní valné hromady energetické společnosti ČEZ potvrdil očekávání, že bude bouřlivá. Na programu má celkem deset bodů - kolem 15:00, pět hodin od začátku jednání, účastníci projednávali druhý bod, minoritní akcionáři pokládají dotazy. V té době bylo v Kongresovém centru v Praze, kde se akce koná, na 250 zástupců akcionářů mající 77 procent hlasů. Dopoledne po zahájení to bylo 474 akcionářů. Na usnášeníschopnost stačí 30 procent základního kapitálu společnosti.
Hromada už projednala zprávy orgánů společnosti, schvalovat ještě bude mimo jiné dividendu z loňského zisku. Zatímco představenstvo společnosti navrhuje dividendu 44 korun, ministerstvo financí (MF) podalo protinávrh ve výši 48 korun za akcii před zdaněním. Úřad zároveň navrhuje posunout výplatní termín o tři měsíce na 1. listopadu.
Někteří akcionáři kritizují například omezení časů vystoupení. "Chci důrazně protestovat proti jednacímu řádu, je silně diskriminační proti právům minoritních akcionářům. Omezení na pět dotazů a deset minut na jeden je zcela nepřijatelné. Dle mého názoru ztrácí hromada smysl. Je to hanba společnosti, že jsme omezeni tímto způsobem," uvedl ekonom, poradce investiční skupiny J&T a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr, který je kritikem současného vedení firmy.
"Je to v souladu se stanovami, které přijali akcionáři. Postupujeme v souladu s tímto rozhodnutím akcionářů. Zájmem bylo zefektivnit jednání valné hromady. I tak - jsme po pěti hodinách jednání u druhého bodu programu valné hromady z deseti," řekl ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Rozhodnutí o rozdělení zisku, tedy dividenda, je třetím bodem a podle odborníků si MF prosadí svůj návrh, jelikož je držitelem téměř 70 procent akcií firmy. Celková vyplacená dividenda při 48 korunách za akcii by dosáhla 25,8 miliardy korun, stát jako majoritní akcionář by získal asi 18 miliard korun.
Mezi hlavní témata jednání patří likvidita společnosti s ohledem na návrh MF k odsunu výplatního termínu, ale i výrok premiéra Petra Fialy (ODS), který uvedl, že stát chce mít v blízké budoucnosti pod kontrolou celou síť tuzemských klíčových elektráren. Akcionáři budou řešit také změny v dozorčí radě ČEZ.
Loni a předloni se hromady ČEZ konaly za přísných hygienických opatření, účastníkům se měřila teplota či dezinfikovaly ruce. Dnes si účastníci mohli dobrovolně vzít roušky, které ležely před vstupem do sálu na stole, ale nikdo toho nevyužil. Pozitivní test na covid dnes nepustil na hromadu člena dozorčí rady Otakara Horu, který se tak účastní distančním způsobem.
Jednáme se státem o zvýšení dostupné likvidity, řekl finanční ředitel ČEZ
Energetická společnost ČEZ jedná již od loňského roku se státem o zvýšení dostupné likvidity tak, aby firma byla schopná ustát obtížně předvídatelný nárůst záloh na energetických burzách v souvislosti s dalším potenciálním růstem cen komodit, například v souvislosti s případným zastavením toku plynu z Ruska do Evropy. Na dnešním zasedání valné hromady ČEZ to řekl finanční ředitel Martin Novák. Skládání záloh, takzvaných marginů, požaduje burza jako ochranu pro obchodníky s elektřinou.
"Na toto téma od loňského roku vyjednává ČEZ na národní i nadnárodní úrovni s privátními i státními subjekty a přijal řadu opatření. Co se týče jednání s českým státem, tak vyjednávání o různých formách řešení této situace se uskutečňují. Stojí za to poznamenat, že stávající likvidní situace skupiny ČEZ je dobrá," řekl dnes Novák. Novák poznamenal, že například německá vláda poskytla za tímto účelem energetickým společnostem 100 miliard eur.
Zachováním likvidity argumentuje ve svém protinávrhu k výplatě dividendy ze zisku za loňský rok také ministerstvo financí, které navrhuje, aby byla letos výplata dividendy odložena o tři měsíce na 1. listopadu.
Novák ČTK již v květnu řekl, že zálohy energetické společnosti ČEZ na burze dosáhly během března výše zhruba 100 miliard korun Kč. Na maximu byly v období 7. až 8. března. Důvodem jsou extrémně vysoké ceny energií. Finanční zálohy nutné pro obchodování s elektřinou činily v květnu asi 60 miliard Kč, před krizí to byly jednotky miliard. ČEZ tak musel v krátké době sehnat zhruba polovinu svého ročního obratu ve volných penězích, aby je složil jako zálohu na burze.
Elektřina se na burze obchoduje na různá období dopředu. Například ČEZ prodává elektřinu na tři roky dopředu, tedy většina elektřiny na letošní rok je prodaná za výrazně nižší ceny, než jaké jsou aktuální. Rozdíl v tehdejší prodejní a současné ceně na burze musí ČEZ denně vyrovnávat pro případ, že by nebyl schopen před lety prodanou elektřinu dodat.
Obchodník, který od ČEZ elektřinu koupil, by poté od burzy získal zpět peníze, za které elektřinu pořídil. Navíc by obdržel složenou zálohu, která mu vyrovná rozdíl mezi tehdejší a současnou cenou, za kterou by musel elektřinu nakonec nakoupit, pokud by ČEZ nedodržel svůj závazek. Jde tak o jištění obchodníka, aby se kvůli nedodržení závazků prodávajícího nedostal do ztráty.
Systém záloh je rozdělený na dvě části, jedna část vyrovnává denní výkyvy cen, druhá jistí maximální možný očekávaný výkyv ceny. Druhá část záloh je složená v depozitu a mění se podle volatility trhu.
ČEZ kvůli růstu záloh podle Nováka mimo jiné prodal emisní povolenky, které v prvním čtvrtletí vytvořily zisk přes čtyři miliardy korun. Zároveň za stejnou cenu koupil nové emisní povolenky, které jsou splatné až na konci roku. Zisk se tak v celkových ročních výsledcích eliminuje.