Kreml: Nord Stream 1 potřebuje nutně opravu, Rusko s ní moc nedokáže pomoci

Zařízení plynovodu Nord Stream 1 má závady, které vyžadují bezodkladnou opravu. Rusko má ale jen málo možností, jak by při nutné opravě mohlo pomoct. Řekl to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko minulý týden snížilo dodávky tímto plynovodem na 20 procent kapacity, ruská plynárenská společnost Gazprom to odůvodňuje technickými problémy s turbínami.

Nord Stream 1 je hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do Evropské unie a Západ vnímá omezování těchto dodávek jako reakci Moskvy na protiruské sankce vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu. Výpadek zvýšil riziko nedostatku plynu v Evropě v nadcházejícím zimním období.

Manažer Gazpromu Vitalij Markelov minulý týden uvedl, že dodávka turbíny pro plynovod Nord Stream 1 z Kanady do Německa po údržbě nebyla v souladu se smlouvou. Dodal, že si Gazprom opakovaně stěžoval u partnerské společnosti Siemens Energy, která opravila maximálně čtvrtinu zjištěných chyb.

Maximální přepravní kapacita Nord Streamu 1 je až 167 milionů metrů krychlových denně. Gazprom ale už v polovině června snížil objem dodávek na 67 milionů metrů krychlových denně. Tehdy to zdůvodnil technickými problémy v souvislosti s kompresorovou turbínou, kterou německá společnost Siemens Energy poslala do Kanady na opravu a kvůli protiruským sankcím pak měla problémy s jejím vrácením.

Podmořský plynovod Nord Stream 1, který je dlouhý 1222 kilometrů a je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Z Německa jsou na Nord Stream 1 navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie včetně České republiky.

Agentura Reuters dnes uvedla, že Gazprom si v aukci nezarezervoval na čtvrté čtvrtletí letošního roku žádnou dodatečnou kapacitu pro tranzit ruského plynu přes Veľké Kapušany na slovensko-ukrajinské hranici, ani přes ukrajinský tranzitní bod Sudža.

Cena plynu pro evropský trh s dodáním v září se mezitím zvyšuje. Kolem poledne SELČ se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala pod 200 eury (téměř 5000 Kč) za megawatthodinu (MWh), a vykazovala tak růst o více než čtyři procenta. Před rokem plyn v TTF stál zhruba 24 eur/MWh, ale ještě před Vánocemi se prudce zvýšil. Byla to podle části analytiků reakce na energetickou politiku Evropské unie, která tlačí na rychlý odklon od fosilních paliv.