Hrubý domácí produkt (HDP) Německa vykázal ve druhém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům růst o 0,1 procenta. Dnes to v konečné zprávě na základě sezonně očištěných dat oznámil spolkový statistický úřad. Nepotvrdila se tak předběžná zpráva statistiků z konce července, podle které se hospodářský růst největší evropské ekonomiky zcela zastavil. Statistický úřad uvedl, že výkon ekonomiky po očištění o cenové, sezonní a kalendářní vlivy dosáhl úrovně před krizí vyvolanou pandemií nemoci covid-19.
Statistici dnes rovněž oznámili, že hospodaření v prvním pololetí podle předběžných propočtů skončilo deficitem 13 miliard eur (320 miliard Kč). "Státní deficit je tak výrazně nižší než v prvním pololetí roku 2021," uvedl úřad. Tehdy schodek činil 75,6 miliardy eur (1,86 bilionu Kč). V letošním roce plánuje Německo hospodařit se schodkem 138,9 miliardy eur (3,4 bilionu Kč), loni zadlužení vzrostlo o 215,4 miliardy eur (5,3 bilionu Kč).
"Navzdory složitým hospodářským podmínkám ve světě si německé hospodářství v prvních dvou čtvrtletích roku 2022 svou pozici uhájilo," řekl šéf statistického úřadu Georg Thiel. V prvním čtvrtletí vykázalo německé hospodářství proti závěrečnému čtvrtletí loňského roku vzestup o 0,8 procenta.
Německou ekonomiku ve druhém čtvrtletí podpořily zejména soukromé a vládní výdaje. I přes prudké zdražování využili spotřebitelé uvolnění takřka všech karanténních omezení k tomu, aby více cestovali a více využívali opětovně snadnou dostupnost služeb. Výdaje soukromých spotřebitelů byly o 0,8 procenta vyšší než v prvním čtvrtletí. Stát pak zvýšil výdaje na svou spotřebu o 2,3 procenta.
Zvýšil se také o 0,3 procenta zahraniční obchod, přestože se kvůli dopadům války na Ukrajině vyvezlo z Německa do Ruska výrazně méně zboží než v prvním čtvrtletí. Dovoz pak vzrostl o 1,6 procenta.
V meziročním srovnání se HDP ve druhém čtvrtletí proti stejnému období loňského roku zvýšilo po cenovém očištění o 1,8 procenta, v případě cenového i kalendářního očištění byl růst 1,7 procenta.
Statistici poznamenali, že v ostatních velkých státech Evropské unie vzrostla ekonomika ve druhém čtvrtletí výrazněji než v Německu. Ve srovnání s prvními třemi měsíci letošního roku a po očištění dat růst činil ve Španělsku 1,1 procenta, v Itálii jedno procento a ve Francii 0,5 procenta. Ekonomika celé EU podle statistického úřadu Eurostat vzrostla proti předchozímu čtvrtletí o 0,6 procenta.
"V porovnání se čtvrtým čtvrtletím roku 2019, což byl kvartál před začátkem covidové pandemie, se ukazuje, že HDP v Německu ve druhém čtvrtletí poprvé opět dosáhlo předkrizové úrovně," uvedl statistický úřad. Na předkrizovou úroveň se ještě nevrátily všechny unijní země, například Španělsko. Naopak EU jako celek už hospodářský propad překonala.
Německá vláda počítá na letošní rok s hospodářským růstem o 2,2 procenta, ještě na začátku roku ale očekávala růst o 3,6 procenta. Svaz německého průmyslu předpokládá, že hospodářství kvůli následkům pandemie a ruské invaze na Ukrajinu letos vzroste pouze o 1,5 procenta.
Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) ve středu uvedla, že němečtí exportéři se letos ocitli v "extrémním cenovém tlaku". V prvním pololetí jim kvůli prudkému růstu výrobních a dovozních cen vznikly dodatečné náklady 70 miliard eur (1,7 bilionu Kč). Německé podniky zvýšily podle průzkumů a výpočtů DIHK v první polovině roku ceny vyváženého zboží o 14,7 procenta, ale výrobní a dovozní ceny rostly přibližně dvakrát rychleji.