Ruská ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla, ekonomové se ale rozcházejí v názoru, zda Rusko dokáže dlouhodobě čelit náporu mezinárodních sankcí, upozornil zpravodajský server CNBC. Druhé čtvrtletí bylo prvním celým čtvrtletím, kdy se do vývoje ekonomiky už plně promítl dopad invaze ruských vojsk na Ukrajinu.
Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska ve druhém čtvrtletí klesl o čtyři procenta, pokles byl však nižší než prognózy analytiků, kteří čekali pětiprocentní propad. Ruská centrální banka očekává, že v následujících čtvrtletích se pokles prohloubí a že maxima dosáhne v první polovině roku 2023.
Moskva se kvůli přívalu sankcí uvalených západními mocnostmi v reakci na invazi snaží svou ekonomiku změnit. Dne 24. srpna uplyne šest měsíců od prvního zavedení sankcí a v současnosti je na Rusko uvaleno více než 11.000 mezinárodních sankcí. Ty mimo jiné narušily obchod a téměř vyřadily Rusko z globálního finančního systému.
"V mnoha odvětvích se v posledním měsíci nebo dvou objevily známky stabilizace, neočekáváme ale, že pokles dosáhne dna dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2023. Myslíme si také, že ekonomika pak bude v nejlepším případě stagnovat," uvedl ekonom společnosti Capital Economics Liam Peach.
Bezprostřední dopad sankcí zmírnil rychlý zásah centrální banky, která zavedla omezení pohybu kapitálu a prudce zvýšila úrokové sazby. Tato opatření stabilizovala domácí trhy a rubl se díky tomu stal v letošním roce jednou z nejvýkonnějších měn na světě. Následně přišla fiskální stimulační opatření a naopak výrazné snížení úrokových sazeb, což krátkodobě otupilo dopad sankcí.
"Pokles mohl být mnohem hlubší, ale centrální banka přijala okamžitá opatření, aby zabránila vzniku finanční krize. Zdá se také, že odolnost ruského energetického sektoru dopad západních sankcí zmírnila," dodal Peach.
Mnoho ekonomů se ale domnívá, že mnohem závažnější budou pro ruskou ekonomiku dlouhodobé škody způsobené sankcemi. Odliv podniků a talentů totiž postupně snižuje hospodářskou aktivitu, spolu s nedostatečným přístupem k důležitým technologiím.
Některé oblasti ekonomiky sankce zasáhly velmi tvrdě. Produkce zpracovatelského průmyslu klesla mezičtvrtletně o čtyři procenta a výroba v odvětvích závislých na dovozu se propadla o více než deset procent. Prudce klesla i spotřebitelská poptávka. Maloobchodní tržby se mezičtvrtletně propadly o 11 procent, důvěra spotřebitelů prudce klesá, zatímco měnové podmínky se zpřísnily.
"Třetí čtvrtletí bude pravděpodobně dalším slabým čtvrtletním, i když s menším poklesem než ve druhém čtvrtletí," dodal Peach. Přesto se ekonomika nadále musí vyrovnat s řadou překážek, včetně omezeného přístupu k západním technologiím a hrozbě zákazu poskytování pojištění pro přepravu ruské ropy. Ekonomové Capital Economics se proto domnívají, že hospodářství kvůli tomu příští rok zaznamená propad o deset procent a že ruská ekonomika dosáhne svého dna nejdříve za rok.
Mnoho ekonomů se zaměřuje na dlouhodobé strukturální hrozby pro ruskou ekonomiku, kterým se vláda a centrální banka snaží čelit. Je však jisté, že bezprostřednější kolaps, který někteří ekonomové předvídali, se nenaplnil.
"Navzdory náporu sankcí a předpovědím mnoha pozorovatelů se ruská ekonomika náhle nezhroutila, a přestože letos čelí poklesu o pět až šest procent, nehrozí jí kolaps ani pravděpodobně nezažije žádnou formu ekonomické nebo finanční krize," uvedl generální ředitel moskevské společnosti Macro-Advisory Chris Weafer. "Čeká ji ale pět až sedm čtvrtletí poklesu v nízkých jednociferných číslech a dlouhodobý seznam problémů, které - pokud nebudou účinně řešeny - budou udržovat růst blízko stagnace mnoho let." V páteční zprávě Weafer naznačil, že ruská ekonomika se "hroutí, ale netopí se".
Weafer také nesouhlasí s nedávnými hodnoceními, podle kterých je ekonomika na dlouhé cestě k zániku, a tvrdí, že masový odchod západních firem z Ruska nebude mít tak negativní dopad na aktivitu, jak se všeobecně předpokládá. "Většina z těch, které odcházejí, jsou buď malé společnosti (jako v oblasti prodeje módy), anebo ty, které prodaly aktivity místním podnikatelům. Z 50 největších společností pod zahraniční kontrolou pouze tři zcela ukončily činnost. Další tři prodaly aktivity místním majitelům a dalších deset uvedlo, že plánují prodej místnímu zájemci. Ostatní zůstávají," dodal. Dopad na HDP bude podle něj nižší než jedno procento, protože provoz zůstane v zemi.
To je v kontrastu s katastrofickým scénářem, jaký předpokládá studie Yaleovy univerzity zveřejněná minulý měsíc. Autoři v ní tvrdí, že sankce a odchod více než 1000 globálních společností paralyzují ruskou ekonomiku.
O tom ale Weafer není zcela přesvědčen. "Je zde velká skepse ohledně takzvané odolnosti Ruska a jeho schopnosti, dokonce i ochoty, investovat do lokalizace, zejména vzhledem k tomu, jak málo se za posledních 20 let udělalo v takových oblastech, jako jsou technologie, strojírenství a specializované služby. Ale jak ukázaly předchozí krize, Rusko takové problémy obvykle řeší, až když mu nic jiného nezbývá. A obvykle jen tehdy," dodal.