Celkový dluh obyvatel ČR dosáhl na konci prvního pololetí 3,14 bilionu korun, meziročně narostl o 365,5 miliardy. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. Průměrný Čech tak hypoteticky dluží přibližně 300.000 Kč.
Dlouhodobý dluh činil 2,61 bilionu korun a jeho růst výrazně zpomalil. Meziročně se zvýšil o 332,3 miliardy korun, ve srovnání s prvním čtvrtletím 2022 je to o 51,5 miliardy korun více, což je nejmenší čtvrtletní přírůstek za rok a půl.
Krátkodobý dluh ke konci druhého čtvrtletí činil 526,2 miliardy korun, meziročně stoupl o 6,7 procenta. Před pandemií covidu-19 postupně slábla poptávka po krátkodobých úvěrech na spotřebu. Přibližně od poloviny loňského roku se nicméně postupně oživuje poptávka po tomto typu úvěrů.
"Úvěrový trh prochází v letošním roce proměnou. Na jednu stranu ho ovlivňují rostoucí sazby hypoték a omezení jejich dostupnosti, naopak ty krátkodobé prožívají určitý restart,“ uvedl výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl. Ve druhém pololetí tohoto roku očekává další snížení zájmu o dlouhodobé úvěry na bydlení.
I přes snižující se zájem o nové dlouhodobé úvěry stále roste celkové zadlužení domácností těmito úvěry. Je to způsobeno tím, že lidé si půjčují stále vyšší částky. U krátkodobých úvěrů se také zvyšuje průměrná částka. Velká část krátkodobých úvěrů je využívána na pořízení nových a ojetých automobilů, jejichž cena se po pandemii covidu-19 z důvodu jejich nedostatku zvyšuje.
Klientů, kteří nespláceli řádně svůj dlouhodobý dluh, bylo ke konci druhého čtvrtletí 10.318, o 14,6 procenta méně než ve stejném období loni. Objem ohroženého dlouhodobého dluhu meziročně klesl o pětinu na 5,3 miliardy korun. V případě krátkodobých úvěrů se počet klientů, kteří nebyli schopni tyto úvěry splácet, snížil na 172.761 osob, tedy o 4,1 procenta, a objem klesl o 1,2 procenta na 22,2 miliardy korun. Zatímco své dlouhodobé závazky nesplácelo 0,9 procenta dlužníků, v případě krátkodobých úvěrů to bylo 7,6 procenta.
"Nízký počet klientů s ohroženým dluhem poukazuje na to, že se lidé v očekávání složitého vývoje ekonomiky snaží mít své dluhy splacené a chovají se zodpovědně," doplnila výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná. Zároveň ale upozornila na fakt, že stále více lidí dnes žádá o dlouhodobý i krátkodobý úvěr současně, což lze potenciálně vyhodnotit jako rizikové chování.
Rizikem nesplácení jsou v případě dlouhodobého dluhu nejvíce ohroženi lidé ve věkové skupině nad 55 let, kteří nesplácejí 0,8 procenta svých dluhů, což je napříč věkovými skupinami nejvíce. Co se krátkodobých závazků týče, jsou nejzadluženější lidé ve věku 45 až 54 let. Rizikem nesplácení úvěrů na spotřebu jsou ohroženy hlavně mladší věkové skupiny. Ve věkové skupině 25 až 29 let není spláceno 5,9 procenta objemu krátkodobého dluhu, což je nejvíce ze všech skupin. Největší podíl nesplácejících klientů (12,7 procenta ) se pak nachází ve věkové skupině 15 až 24 let.