Británie více zdaní dividendy a příjmy z kapitálu. Zvýší daň z mimořádných zisků energetických gigantů z 25 na 35 procent a prodlouží ji o tři roky do roku 2028. Zmrazí také slevu na dani z příjmu a sníží hranici, při které lidé začínají platit nejvyšší sazbu daně z příjmu. Dnes to v dolní sněmovně řekl britský ministr financí Jeremy Hunt, když představoval aktualizovanou podobu rozpočtového plánu. Ten má zemi, která je podle ministra v recesi, pomoct zalepit díru ve státních financích.
Londýn hodlá pomocí vyšších daní a rozpočtových škrtů zacelit mezeru až 60 miliard liber (1,67 bilionu Kč), která se ve státních financích rozevřela mezi příjmy a výdaji. Británie bojuje také s vysokou inflací, která v říjnu vystoupila na 11,1 procenta, a hrozbou dlouhé recese.
Vláda zmrazí výši daňové úlevy do roku 2028. To znamená, že se miliony lidí kvůli rostoucí inflaci a vyšším mzdám přesunou do vyšších daňových pásem. Nejvyšší daňová sazba, která činí 45 procent, se bude nově vztahovat na roční příjmy ve výši od 125.140 liber (3,5 milionu Kč) namísto dřívějších 150.000 liber.
Opoziční labouristé tvrdí, že se opatření rovnají "kapsářství". Vládní konzervativce obviňují z toho, že nabourávají ekonomiku a že nutí platit pracující.
Vláda dále počítá s omezením pomoci s účty za energie. Obvyklé účty se od dubna zvýší z 2500 liber ročně na 3000 liber, napsal zpravodajský server BBC. Zastropování cen energií v příštím roce vládu přijde na necelých 13 miliard liber, což je přibližně polovina toho, co plánoval bývalý ministr financí Kwasi Kwarteng.
"Budeme čelit bouři," řekl ministr Hunt. Mluvil o obtížných rozhodnutích, která zajistí stabilitu, sníží inflaci a vyrovnají státní rozpočet. To podle něj mimo jiné zahrnuje výrazné snížení veřejných výdajů v některých oblastech. Hunt ale také oznámil zvýšení výdajů, například pro strádající britský státní zdravotnický systému (NHS) a pro školy.
Rozpočet NHS bude navýšen v každém z následujících dvou let o 3,3 miliardy liber. Celý systém zdravotní a sociální péče se v rozmezí dvou let dočká balíčku osmi miliard liber.
Hunt dále uvedl, že důchody, sociální dávky a daňové úlevy se zvýší v souladu s inflací, tedy o 10,1 procenta. Pro osoby starší 23 let se zvedne minimální mzda na 10,42 liber na hodinu ze současných 9,50 liber na hodinu.
Od dubna 2025 už nebudou elektromobily osvobozeny od spotřební daně z motorových vozidel.
Británie se už podle ministra Hunta dostala do recese. Příští rok britská ekonomika oslabí o 1,4 procenta. Odvolal se přitom na zatím nezveřejněný odhad Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost (OBR). Podle tohoto odhadu také výrazně vzroste nezaměstnanost ze současných 3,6 procenta na 4,9 procenta v roce 2024.
Hunt ale slíbil, že se ekonomika znovu zvedne. OBR odhaduje růst na 1,3 procenta v roce 2024, na 2,6 procenta v roce 2025 a na 2,7 procenta v roce 2026.
Přijatá opatření podle ministra také sníží vysokou inflaci. Spotřebitelské ceny letos vzrostou o 9,1 procenta, uvedl Hunt s odkazem na odhad OBR. Pro rok 2023 pak její experti předpovídají míru inflace 7,1 procenta.
"Stále panují obavy ohledně dlouhodobého zdraví britské ekonomiky - zda to, co (Hunt) oznámil, bude stačit pro dlouhodobější růstové vyhlídky," konstatovala analytička Susannah Streeterová ze společnosti Hargreaves Lansdown.
Hunt s oznámením rozsáhlých rozpočtových změn vystoupil necelé dva měsíce poté, co zářijový minirozpočet bývalé premiérky Liz Trussové vyvolal chaos na finančních trzích. Velká část nyní oznámených změn byla široce očekávána, takže trhy na ně tentokrát reagovaly jen vlažně. Libra oslabila k dolaru a klesly ceny britských vládních dluhopisů.