Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan co nejdříve předloží tureckému parlamentu k ratifikaci žádost Švédska o vstup do NATO. Po dnešním jednání s ním a švédským premiérem Ulfem Kristerssonem to podle tiskových agentur oznámil šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Neuvedl ale, kdy se tak konkrétně stane. Dokončení ratifikace švédské žádosti je podle něj historický krok. Dodal, že Maďarsko, které o ratifikaci rovněž teprve musí hlasovat, nechce být poslední zemí, která dá souhlas s rozšířením aliance. Švédsko, Spojené státy i Německo oznámení přivítaly. Vstup Švédska do NATO a Turecka do EU spolu nesouvisí, tvrdí Německo, EU i USA.
"Prezident Erdogan souhlasil, že zašle co nejdříve národnímu shromáždění (tureckému parlamentu) švédský vstupní protokol," řekl Stoltenberg po jednání ve Vilniusu, kde se v úterý a ve středu koná summit NATO. Dodal, že není na něm stanovit konkrétní data projednání žádosti. Erdogan podle něj chce spolupracovat s parlamentem, aby ratifikaci zajistil.
Erdogan má se svými spojenci v parlamentu většinu, pro vstup Švédska do NATO jsou i některé opoziční strany.
Americký prezident Joe Biden uvítal Erdoganův souhlas s ratifikací žádosti Švédska o vstup do NATO, kterou více než rok blokoval. "Jsem připraven spolupracovat s prezidentem Erdoganem a Tureckem na posílení obrany a odstrašení v euroatlantickém prostoru," Biden v prohlášení s tím, že se "těší" na přijetí Švédska jako 32. členského státu NATO.
Švédsko učinilo velký krok směrem ke členství v NATO, uvedl v reakci na oznámení Kristersson. "Je to velmi dobrý pocit, o to jsem usiloval již dlouho a věřím, že jsme dnes měli velmi dobrou odpověď a udělali jsme veliký krok směrem ke členství," řekl. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že jde "dobrou zprávu z Vilniusu". "Cesta Turecka k ratifikaci členství Švédska v NATO je konečně volná," dodala.
Turecko blokovalo švédskou žádost mnoho měsíců. Dosud Erdogan a další turečtí představitelé tvrdili, že švédskou žádost nenechali ratifikovat, protože Stockholm nepostupuje dostatečně rázně proti organizacím, které turecké úřady považují za teroristické, a rovněž proti jejich sympatizantům. Jde například o Stranu kurdských pracujících (PKK) či milice YPG. "Pojďte a otevřete Turecku cestu ke členství v Evropské unii. Až vy otevřete cestu Turecku, my otevřeme cestu Švédsku, jako jsme ji otevřeli Finsku," řekl dnes před jednáním ve Vilniusu turecký prezident.
Spojování vstupu Švédska do NATO a rozhovorů o tureckém členství v EU však dnes odmítly Německo, Evropská komise či USA.
Turecký prezident dnes jednal také s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, uvedla agentura Anadolu. Michel po schůzi s tureckým prezidentem uvedl, že probrali možnost, jak vztahům mezi Evropskou unií a Tureckem dodat novou energii. Hovořili i o vstupu Švédska do NATO či o roli, kterou má Turecko ve snahách prodloužit dohodu o přepravě zemědělských komodit z ukrajinských přístavu přes Černé moře, napsal Michel na twitteru.
Vstup Švédska do NATO a Turecka do EU spolu nesouvisí, tvrdí Německo, EU i USA
Mezi vstupem Švédska do Severoatlantické aliance a obnovením jednání o členství Turecka v Evropské unii není souvislost. Řekl to německý kancléř Olaf Scholz, který tím reagoval na dnešní slova tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Ten prohlásil, že Ankara otevře Švédsku cestu do NATO, až unijní státy otevřou Ankaře dveře do EU, informuje agentura AFP. Podobně jako Scholz se vyjádřila i mluvčí Evropské komise (EK) či americké ministerstvo zahraničí.
"Není zapotřebí tato témata spojovat," řekl Scholz ohledně prohlášení tureckého prezidenta. Stockholm podle něj splňuje všechny podmínky pro vstup do Severoatlantické aliance. Kancléř doufá, že se Švédsko členem tohoto vojenského bloku skutečně brzy stane. Také podle mluvčí EK Dany Spinantové nelze oba procesy spojovat.
Podle amerického ministerstva zahraničí by turecké ambice stát se členem EU neměla představovat překážku pro švédský vstup do NATO. "Domníváme se, že se jedná o oddělené záležitosti," citovala agentura Reuters mluvčího americké diplomacie Matthewa Millera. Bílý dům sdělil, že Spojené státy vždy podporovaly záměr Turecka vstoupit do EU, ale že prioritou je nyní vstup Švédska do vojenské aliance.
Turecko a Maďarsko jsou posledními dvěma státy NATO, které švédskou žádost o vstup do NATO zatím neratifikovaly. Ankara to dosud zdůvodňovala tím, že Stockholm nepostupuje dostatečně rázně proti organizacím, které turecké úřady považují za teroristické, a rovněž proti jejích sympatizantům. Jde například o Stranu kurdských pracujících (PKK) či milice YPG. Až dnes Erdogan spojil vstup Švédska do NATO s rozhovory o členství své země v EU, které jsou už mnoho let na mrtvém bodě. Turecko čeká na vstup do EU 50 let, řekl Erdogan.
O vstupu Švédska do NATO dnes Erdogan jednal se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem a šéfem aliance Jensem Stoltenbergemve Vilniusu, kde se v úterý a ve středu uskuteční summit NATO. O záležitosti bude na okraj summitu v úterý zřejmě jednat s Erdoganem při bilaterální schůzce americký prezident Joe Biden. Turecko už dříve odmítlo domněnky, že na jeho postoj má vliv modernizace jeho stíhacích letounů F-16, kterou musí povolit Washington.