Schodek státního rozpočtu ke konci července klesl na 214,1 miliardy korun z červnových 215,4 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za prvních sedm měsíců roku je druhý nejhorší od vzniku samostatného Česka. Loni byl deficit ke konci července 192,7 miliardy korun.
"Červenec je druhý měsíc po sobě, kdy schodek klesá, za samotný červenec hospodařil rozpočet meziročně o 11 miliard korun lépe, a dosáhl tak mírného přebytku 1,2 miliardy korun. Předpokládáme, že tento pozitivní trend bude pokračovat a dosáhneme-li s ostatními ministry shody na úsporách zhruba ve výši 20 miliard korun, podaří se nám dodržet plánovaný schodek pro tento rok ve výši 295 miliard korun," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Ekonom společnosti Deloitte Václav Franče ale vyjádřil pochybnosti o dodržení plánovaného schodku i přes očekávaný příjem rekordní dividendy energetické společnosti a inkaso daně z neočekávaného zisku. "Problémy na výdajové straně - štědré důchody, štědrá, a tedy nákladná pomoc proti energetické krizi a vysoké a rostoucí náklady na obsluhu dluhu - zůstávají," uvedl.
Rozpočtové příjmy ke konci července dosáhly 1,068 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 17,2 procenta. Výdaje ke konci července byly 1,282 bilionu korun, proti předchozímu roku vzrostly o 16,2 procenta.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler upozornil, že na rozdíl od předchozích tří let se saldo rozpočtu v červenci nezhoršilo. "Pozitivním překvapením bylo v červenci inkaso daně z příjmů právnických osob, to bylo za samotný červenec vyšší meziročně o 12 miliard korun," uvedl.
Podle údajů ministerstva financí příjmové straně rozpočtu pomáhá zejména vyšší výběr daně z příjmu právnických osob. Stát na ní do konce července inkasoval 122,2 miliardy korun, o 37 procent víc než v loňském roce. Vedle toho přináší dodatečné příjmy odvod z nadměrného zisku při výrobě elektřiny, na kterém se dosud vybralo 13,4 miliardy korun. Příjmy z daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) se zatím v rozpočtu neprojevily, splatnost prvních záloh je v září.
Výnos daně z přidané hodnoty pro státní rozpočet do konce července byl 208,9 miliardy korun, meziročně se zvýšil o 5,9 procenta. Na dani z příjmu fyzických osob stát získal 80,2 miliardy korun, o 24 procent víc než před rokem. Odvody pojistného na sociální zabezpečení se meziročně zvýšily o 9,2 procenta na 397,5 miliardy korun. Ze spotřební daně stát inkasoval 82,1 miliardy korun, což je o šest procent méně než loni. Projevuje se změna preferencí spotřebitelů tabákových výrobků a snížení spotřební daně z nafty, která se ale od srpna vrací na původní úroveň. Podle ministerstva financí by se tak měl do konce roku pokles daňového inkasa v této oblasti vyrovnat.
Na výdajové straně rozpočtu tvořily největší položku sociální dávky, na kterých stát vyplatil 503,5 miliardy korun. Z toho 395,9 miliardy korun šlo na důchody, jejich objem se meziročně zvýšil o 18,9 procenta. Nejvyšší meziroční nárůst je u neinvestičních transferů podnikatelům, které se zvýšily o 142,6 procenta na 87,1 miliardy korun. Tyto výdaje ovlivňují příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií, za které stát zaplatil celkem 51,1 miliardy korun. Výrazně meziročně narostly i náklady na obsluhu státního dluhu, za sedm měsíců činily 38,9 miliardy korun, což bylo o 44,1 procenta víc než loni.
Kapitálové výdaje ke konci července dosáhly 95,2 miliardy korun, meziročně vzrostly o 15,4 procenta. Největší podíl na nich mělo financování dopravní infrastruktury, na které šlo 29,4 miliardy korun. Kapitálové výdaje směřovaly také na investiční nákupy ministerstva obrany nebo do programu Nová zelená úsporám.