Pouze jedno procento české populace, tedy 100.000 lidí, disponuje finančním majetkem přesahujícím pět milionů korun. Především díky úzké skupince nejbohatších na ně připadá 58 procent veškerého finančního majetku v Česku. V ČR za 30 let její existence dosud nevznikla dostatečně silná vyšší střední třída. Vyplývá to ze studie Boston Consulting Group, kterou dnes společnost zveřejnila.
Více než čtvrtina českého bohatství tak připadá na přibližně stovku lidí s finančním majetkem přes 2,2 miliardy korun. V Česku chybí především skupina lidí s finančním majetkem (hotovost, dluhopisy či akcie) mezi pěti a 100 miliony korun. Zatímco v celosvětovém měřítku tito lidé drží třetinu veškerého kapitálu, v Česku je to 17 procent.
"Když se podíváme na distribuci majetku v ČR, jsme na tom podobně jako většina zemí střední a východní Evropy, přičemž někde je situace ještě o něco polarizovanější. Důvodů je mnoho, ale já za hlavní považuji ten, že střední třída potřebuje na vytvoření několik generací, a to jsme ještě po pádu komunismu nestihli,“ uvedl partner Boston Consulting Group Jiří Švejcar.
Rozdíl je vidět také například ve vztahu k reálným aktivům, především k nemovitostem a drahým kovům. Zatímco ve světě je podíl reálných aktiv a finančního majetku na celkovém bohatství vyrovnaný, v regionu střední a východní Evropy tvoří finanční majetek 38 procent veškerého bohatství. Česko se se 44 procenty nachází na pomezí mezi oběma světy.
"Obecně můžeme říci, že čím chudší je společnost jako celek, tím více lidé preferují akumulaci majetku. Teprve když mají pocit, že jsou dostatečně materiálně zajištění, zejména vlastním bydlením pro sebe a často i pro děti, obrací se jejich pozornost k finančním aktivům,“ upozornil Švejcar.
Když už se Češi podle analýzy pustí do akumulace kapitálu, jsou stále poměrně konzervativní. Téměř polovinu (45 procent) veškerého finančního majetku v Česku tvoří hotovost a úložky na bankovních účtech, dalších 40 procent potom tvoří akcie. Zbytek kapitálu připadá na dluhopisy, životní pojištění a penzijní spoření. Ve světě přitom hotovost tvoří necelou třetinu finančního majetku, naopak na životní pojištění a penzijní spoření připadá čtvrtina kapitálu.
ČR zároveň podle studie BCG v posledních 20 letech postupně ztrácí svoji pozici bohatého státu v rámci regionu střední a východní Evropy. Zatímco před 20 lety připadalo na Česko 17 procent veškerého finančního majetku v regionu a 14 procent reálného majetku, na konci roku 2022 to bylo už pouze devět procent finančního majetku a šest procent reálného majetku.
"V médiích je často prezentovaný růst HDP jednotlivých zemí v regionu, který je u našich sousedů v posledních letech většinou vyšší než v Česku. Naše data přitom ukazují, že se to přirozeně promítá i do bohatství samotných lidí. Tento trend přitom může v dalších letech ještě zrychlit," uzavřel Švejcar.