Hlavní ekonom Analytics Mark Zandi připomíná, že před rokem panoval silný konsenzus ohledně nástupu recese. On sám v ní ale nevěřil i přesto, že historie dávala konsenzu za pravdu v tom smyslu, že zvedání sazeb nakonec recesi přinášelo. Nyní se ukazuje, že alespoň prozatím je tomu tentokrát skutečně jinak. Zandi k tomu dodal, že s konečným verdiktem je třeba počkat do chvíle, kdy se inflace vrátí k cíli, ale podle něj recese skutečně nepřijde.
Inflace znatelně klesá a monetární utahování zatím nemělo žádný větší dopad na trh práce a růst nezaměstnanosti. I to podle ekonoma zvyšuje pravděpodobnost hladkého přistání. Určité známky ochlazení trhu práce přitom podle něj již patrné jsou, ale představují přesně to, čeho chce Fed dosáhnout. K tomu ekonom dodal, že řadu věcí je těžké měřit a kalkulace podléhají různým úpravám. Z toho, co víme, se ale zdá, že dosavadní ochlazování skutečně odpovídá cílům centrální banky.
Zandi hovořil o tom, že pokud by tento rozhovor vedl před pár týdny, poukázal by na řadu faktorů, které by ekonomiku mohly brzdit, včetně stávek a vyšších cen ropy. Nicméně od té doby se situace v tomto ohledu výrazně změnila, ceny ropy klesly, došlo k dohodě mezi firmami a stávkujícími a v neposlední řadě klesly výnosy dluhopisů a nedostavilo se uzavření vlády, o kterém se také spekulovalo. A co snížení ratingu amerických dluhopisů?
Zandi odpověděl, že zákonodárci nepotřebují žádný další budíček ohledně nutnosti změn ve veřejných financích, protože takových budíčků je už celá řada. Ekonom přitom podle svých slov zůstává optimistou, co se týče kratšího výhledu, ale z dlouhodobějšího hlediska je nutno řešit některá témata včetně vývoje vládního zadlužení. A to jak na straně vládních příjmů a daní, tak na straně rozpočtových výdajů.
Ekonom zmínil i výpočty Rozpočtové kanceláře Kongresu, která je nepolitickou organizací a podle Zandiho ve svém výhledu pracuje s rozumnými ekonomickými předpoklady. A vychází jí, že při současném nastavení by se poměr dluhů k HDP zvedal do třiceti let na 180 %. Takový vývoj není udržitelný a zákonodárci nepotřebují změnu ratingu, aby si toho byli vědomi. K tomu Zandi připomněl, že ještě před pár měsíci byly výnosy desetiletých vládních dluhopisů „pevně pod 4 %, nyní se nachází pevně nad 4 %.“ Jedním z důvodů tohoto posunu je pak podle něj právě fiskální výhled a rostoucí obavy investorů o dlouhodobější vývoj v této oblasti.
Zdroj: Bloomberg