Zahraniční dluh České republiky ve třetím čtvrtletí stoupl o 126,3 miliardy na 4,546 bilionu korun. V meziročním srovnání byl o 140,4 miliardy vyšší. Výše zahraničního dluhu ke konci září představovala 62,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) země, tedy celkového výkonu české ekonomiky. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
Přes 77 procent zahraničního dluhu připadlo na soukromý sektor a zbývající část, 22,7 procenta, byly závazky veřejného sektoru, do kterých spadají závazky vládního sektoru, soukromých subjektů garantované vládou a subjektů s majoritní účastí státu.
"Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl ve třetím čtvrtletí určující nárůst stavu zadluženosti bankovního sektoru a ostatních sektorů mimo vládní a bankovní sektor," uvedla banka.
U bankovního sektoru včetně ČNB vzrostly vklady a půjčky přijaté ze zahraničí a zvýšil se stav bankovních dluhopisů v držbě zahraničních věřitelů. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti činil 39,6 procenta.
Za zvýšením zahraničního dluhu vládního sektoru byl podle ČNB nákup vládních dluhopisů zahraničními investory. Na celkovém zahraničním dluhu se vládní instituce podílely 14,9 procenta.
Zahraniční dluh ostatních sektorů mimo vládní a bankovní sektor se zvýšil na 45,5 procenta celkového zahraničního dluhu. "Stav zahraničních závazků se zvýšil především v důsledku čerpání obchodních a finančních úvěrů podniky od přidružených zahraničních firem," sdělila dnes ČNB.
Podle instrumentů jsou v zahraničním dluhu nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a půjčky od přidružených podniků. Ke konci září v souhrnu činily 51,8 procenta zahraničního dluhu.