Zahraniční dluh České republiky v letošním druhém čtvrtletí stoupl o 69,6 miliardy korun korun, ke konci června tak činil téměř 5,36 bilionu korun. To představovalo 64,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Meziročně byl dluh o 372,9 miliardy korun vyšší. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
Téměř 78 procent zahraničního dluhu připadalo na soukromý sektor a zbývající část, 22,3 procenta, byly závazky veřejného sektoru, do kterých spadají závazky vládního sektoru, soukromých subjektů garantované vládou a subjektů s majoritní účastí státu.
V sektoru vládních institucí zahraniční dluh ve druhém čtvrtletí vzrostl o 7,3 miliardy korun, podíl sektoru na celkovém zahraničním dluhu dosáhl 15,7 procenta. U bankovního sektoru včetně ČNB stoupl zahraniční dluh o 91,1 miliardy korun, na celkové zadluženosti se podílel 39,1 procenta. "Dále byl ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů ve druhém čtvrtletí patrný pokles stavu zadluženosti u ostatních sektorů," uvedla banka. Pokles u nich činil 28,9 miliardy korun, podle ČNB se snížil především stav přijatých půjček od nerezidentů. Podíl ostatních sektorů na celkovém zahraničním dluhu dosáhl 45,3 procenta.
"V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 50,3 procenta z celkových dluhových pasiv," uvedla ČNB. Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů byly nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady od nerezidentů a půjčky od zahraničních mateřských, sesterských a dceřiných společností, připadalo na ně celkem 54,8 procenta zahraničního dluhu.