Aktualizováno Spojené státy zvýší cla na dovoz elektromobilů z Číny z 25 na 100 procent, oznámila dnes administrativa prezidenta Joea Bidena. Zvýší se také cla na dovoz počítačových mikročipů, solárních článků, baterií, kritických minerálů, zdravotnických produktů, některých výrobků z oceli a hliníku, stavebních jeřábů a na mnoho dalších položek. Čínu rozhodnutí silně znepokojuje, proto přijme rozhodná opatření na ochranu svých práv a zájmů, reagovalo čínské ministerstvo obchodu.
Vyšší cla na elektromobily a některé další zboží začnou platit už letos, u jiného zboží až postupně v příštích dvou letech. Biden uvedl, že Čína zaplavuje globální trh levným zbožím, jehož ceny drží uměle nízko. Svým oznámením riskuje spor s Pekingem ve volebním roce, kdy se snaží přesvědčit Američany o správnosti své hospodářské politiky. Právě v ekonomice má totiž Biden velmi nízké preference, uvedla agentura Reuters.
"Rozhodnutí Spojených států zvýšit cla je porušením Bidenova závazku nesnažit se potlačovat rozvoj Číny," uvedlo ministerstvo obchodu v Pekingu. Zvýšení cel je podle něj také v rozporu se sliby, že Spojené státy nebudou usilovat o přerušení vazeb s Čínou. Ministerstvo dává Bidenův krok částečně také do souvislosti s americkou domácí politikou - Spojené státy letos čekají prezidentské volby. Obchodní zmocněnkyně americké vlády Katherine Taiová předtím v rozhovoru v televizi CNBC řekla, že Spojené státy z Číny očekávají ráznou odezvu.
Biden zachová cla, která zavedl jeho republikánský předchůdce Donald Trump. Zároveň zvýší cla ostatní. Bílý dům přitom odkazuje na podle něj nepřijatelná rizika pro ekonomickou bezpečnost Spojených států. Podle Bidena ji ohrožují právě obchodní praktiky Číny, které jsou podle amerického prezidenta nekalou konkurencí.
Nová opatření ovlivní dovoz čínského zboží v objemu zhruba 18 miliard dolarů (zhruba 413 miliard Kč) ročně. Spojené státy loni podle amerických statistiků dovezly z Číny zboží celkem za 427 miliard dolarů, jejich vývoz do Číny pak dosáhl 148 miliard dolarů. S Čínou mají obchodní deficit už desítky let, ve Washingtonu je to ale čím dál citlivější téma. Čína je za Spojenými státy druhou největší ekonomikou světa.
"Čína používá stejnou příručku, jakou měla už dříve, aby podpořila svůj vlastní růst na úkor ostatních. A to tím, že pokračuje v investicích, navzdory přebytečným kapacitám v Číně a zaplavení globálních trhů vývozem, který je kvůli nekalým praktikám podhodnocený,“ řekla šéfka Národní ekonomické rady Bílého domu Lael Brainardová. Čínské ministerstvo obchodu později uvedlo, že Spojené státy by měly okamžitě napravit své prohřešky a dodatečná celní opatření zrušit.
Přestože kroky demokrata Bidena jsou v této otázce zhruba v souladu s Trumpovým názorem, že přísnější obchodní opatření jsou oprávněná, Biden si v listopadových volbách vzal svého republikánského soupeře i tak na mušku. Bílý dům uvádí, že Trumpova obchodní dohoda s Čínou z roku 2020 nezvýšila americký export ani neposílila pracovní místa v americkém zpracovatelském sektoru. Biden také tvrdí, že desetiprocentní cla zavedená plošně na zboží ze všech míst původu, která Trump navrhl, by naštvala americké spojence a vedla ke zvýšení cen. Trump navrhl cla 60 procent nebo vyšší na veškeré čínské zboží.
Představitelé Bidenovy administrativy uvedli, že jejich opatření jsou "pečlivě zacílená“, spojená s domácími investicemi, projednaná s blízkými spojenci a že není pravděpodobné, že by vedla ke zhoršení inflace. Právě vysoká inflace v posledních dvou letech rozzlobila americké voliče a ohrožuje Bidenovu snahu o znovuzvolení na druhé funkční období. Prezidentské volby se v USA konají letos v listopadu. Bidenovi lidé se také snaží bagatelizovat riziko odvety ze strany Pekingu, píše Reuters.
Biden těžko přesvědčuje voliče o účinnosti své hospodářské politiky, a to navzdory nízké nezaměstnanosti a ekonomickému růstu, který je nad dlouhodobým trendem. Průzkum agentur Reuters/Ipsos z minulého měsíce ukázal, že Trump má v ekonomice náskok sedm procentních bodů před Bidenem.