ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 4,75 procenta

Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 4,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Sazba se dostala na nejnižší úroveň od počátku dubna 2022.

Dva ze sedmi členů bankovní rady České národní banky (ČNB) chtěli snížit základní úrokovou sazbu pouze o čtvrt procentního bodu. Většina se ale přiklonila k dvojnásobnému poklesu a rozhodla o snížení sazeb na 4,75 procenta, řekl to guvernér ČNB Aleš Michl. Upozornil také, že bankovní rada vidí v ekonomice mírně proinflační rizika. Michl zdůraznil, že bankovní rada bude pokračovat v přísné měnové politice, aby se inflace stabilizovala poblíž dvouprocentního cíle. V květnu byla meziroční inflace 2,6 procenta.

Aktuální sazby jsou podle Michla stále výrazně restriktivní a přesahují současnou i očekávanou inflaci. Na dalších jednáních bude centrální banka vyhodnocovat nové údaje o vývoji ekonomiky a na jejich základě se rozhodne o dalších krocích. "Je více pravděpodobné, že dalším krokem bude buď snížení sazeb o čtvrt procentního bodu, nebo zastavení snižování sazeb než pokračování kroků snížení sazeb o 0,50 (procentního bodu). Zároveň si ale necháváme všechny možnosti otevřené," řekl guvernér.

Nechtěl se vyjadřovat k tomu, na jaké úrovni úrokové sazby budou na konci letošního roku. Podle něj o tom dnes bankovní rada vůbec nediskutovala a žádný cíl v tomto směru nastavený nemá. V budoucnu se bude rozhodovat podle aktuálního ekonomického vývoje.

Za jedno z rizik působících ve směru vyšší inflace Michl označil zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru. Zároveň ale bankovní rada konstatovala, že přes sedmiprocentní růst průměrné mzdy v prvním čtvrtletí nevzniká mzdově-inflační spirála. Dalšími proinflačními riziky jsou podle guvernéra vyšší setrvačnost růstu cen služeb a oživení úvěrové aktivity na realitním trhu.

Analytici před jednáním bankovní rady uváděli, že existují argumenty pro snížení sazeb o půl i jen o čtvrt procentního bodu. Většina se klonila k mírnějšímu snižení o 25 bazických bodů, bankéři nicméně minulý týden využili poslední možnost, aby trh upozornili, že varianta 50 bps je pevně ve hře. Mezi argumenty pro rychlejší snižování byl oproti předpovědi pevnější koruna a nižší jádrová inflace. Mediánová prognóza v průzkumu agentury Reuters vidí nyní úroveň klíčové sazby na konci roku na úrovni 4,00 %, což je výše než v předchozích průzkumech.

Rozhodnutí přichází v době, kdy ostatní centrální banky ve střední Evropě zpomalují snižování sazeb nebo drží politiku na uzdě, protože inflace v odvětví služeb nadále setrvává a cesty hlavních centrálních bank k uvolňování zůstávají nejisté.

Na rozhodnutí ČNB okamžitě reagovala česká koruna, vůči euru oslabovala o 0,5 % a na okamžik se dostala se nad hranici 25,00. Následně koruna velkou část svých ztrát vůči evropské měně umazala a vrátila se k úrovni 24,93. "Koruna bude reagovat na samotnou velikost kroku, ale také na komentář k výhledu - i zde půjde o riziko, že tempo snižování může být vyšší," upozorňoval před oznámením rozhodnutí ČNB hlavní analytik Patrie Tomáš Vlk. 

Pětidenní graf vývoje koruny vůči euru

Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada ve stejném rozsahu i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nově 5,75 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesla na 3,75 procenta.

Pokles úrokových sazeb zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Předtím byly sazby rok a půl v neměnné výši sedmi procent. Letos v únoru ČNB snižování sazeb zrychlila, když sáhla k poklesu o půl procentního bodu, v březnu a květnu stejný krok zopakovala.

Celková míra inflace se nyní nachází pod 3 % a v tolerančním pásmu kolem 2% cíle banky. Ceny ve službách však meziročně stabilně rostou každý měsíc o více než 5 % a mzdy opět reálně rostou, což zvyšuje spotřebitelskou poptávku. Ekonomika se díky tomu po mírném poklesu v loňském roce zotavuje.

Bankovní rada také sledují kroky Evropské centrální banky, která tento měsíc snížila sazby, a amerického Federálního rezervního systému, který zatím k uvolnění politiky nepřistoupil.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.

Zdroj: ČTK, patria.cz