ČNB zachovala pomalejší tempo uvolňování, sazby snížila o 25 bazických bodů

Česká národní banka ve středu podle očekávání snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů a zachovala tak zpomalené tempo uvolňování, neboť inflace se drží blízko cíle, koruna je stabilní a ekonomika se pomalu zotavuje. Sazba je tak na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Finanční trh snížení sazby o čtvrt procentního bodu očekával, ve stejném rozsahu bankovní rada snížila sazbu i v srpnu.

Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada ve stejném rozsahu i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nově 5,25 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesla na 3,25 procenta. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 26. září 2024. 

Pro rozhodnutí o snížení základní úrokové sazby ČNB o čtvrt procentního bodu bylo šest členů rady, jeden byl pro pokles o půl bodu

Guvernér ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci prohlásil, že banka považuje rizika pro dosažení cílové úrovně inflace za vyvážené. Pro-inflační rizika vidí vyšší mzdové požadavky, potenciálně excesivní výdaje veřejného sektoru, vyšší než očekávaná setrvalost inflace ve službách a možná akcelerace tvorby peněz skrze půjček v realitním sektoru. Proti-inflační rizika pak zahrnuje pokles v globální ekonomické aktivitě, slabší růst Německa a výhled dalších snižení úrokových sazeb ze strany hlavní světových centrálních bank. 

K materializaci mzdové inflační spirály pak podle Michla nedochází, guvernér ČNB podotkl, že uvolňování měnové politiky může být kdykoli pozastaveno či přerušeno. Bankovní rada podle Michla nemá, co se týká pokračování snižování sazeb v letošním a příštím roce, žádné závazky, bude se tak rozhodovat na základě čerstvých dat.

Centrální banka od loňského roku soustavně uvolňuje měnovou politiku, ale od srpna postupuje opatrněji, protože růst cen ve službách a oživení růstu reálných mezd představují inflační rizika. Středeční rozhodnutí snížit dvoutýdenní repo sazbu na 4,25 % bylo již sedmým snížením od prosince loňského roku, kdy banka se snižováním úrokových sazeb začala. Klíčová dvoutýdenní repo sazba se v té době nacházela na více než dvacetiletém maximu 7,00 %.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.

Zdroj: ČNB, čtk, Reuters