Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Znamená to první úpravu měnové politiky po 13 měsících. Naposledy byla základní úroková sazba na současné úrovni na počátku loňského května.
Podle průzkumu Bloombergu se navýšení sazeb očekávalo. Přispěla k tomu i nedávná vyjádření guvernéra Aleše Michla a člena bankovní rady Jana Procházky, kteří se vyjádřili spíše pro zvýšení sazeb na aktuálních 3,75 %. Tento krok byl také již plně zaceněn v korunové výnosové křivce.
Reakce koruny bude nyní závist na komunikaci guvernéra během tiskové konference. Pokud by Michl zvolil podobně jestřábí tón jako v posledním rozhovoru pro Bloomberg, koruna by si pravděpodobně připsala další zisky.
Tisková konference bankovní rady se uskuteční v 15:00. Aktuální zvýšení sazeb je první od července 2022, kdy se Michl stal guvernérem. Před zvýšením sazeb naopak opakovaně varoval premiér Andrej Babiš (ANO). Babiš v uplynulých týdnech centrální banku za měnovou politiku kritizoval, podle něj jsou české úrokové sazby příliš vysoké. Dnes před odletem na summit evropské unie do Bruselu řekl, že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.
Bankovní rada zvýšila ve stejném rozsahu také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, nově činí 4,75 procenta. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, bankovní rada zvýšila na 2,75 procenta.
ČNB v době inflační vlny udržovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, snižovat ji začala v prosinci 2023. Sazba do loňského května postupně klesla na 3,5 procenta, od té doby byla stabilní.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.