Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Znamená to první úpravu měnové politiky po 13 měsících. Naposledy byla základní úroková sazba na současné úrovni na počátku loňského května.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) vidí v české ekonomice převažující rizika ve směru vyšší inflace. Prognóza ukazuje riziko, že se na přelomu roku inflace zvýší. Z toho důvodu dnes rada přistoupila ke zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta, řekl novinářům po jednání rady guvernér ČNB Aleš Michl. Pro zvýšení sazeb hlasovalo šest ze sedmi členů rady, jeden byl pro jejich stabilitu.
"Zrychlující se dynamika úvěrů a dluhové financování zvýšených veřejných výdajů přispívá k růstu množství peněz v ekonomice. Trh práce zůstává napjatý a mzdy rostou rychlým tempem," řekl Michl. Růst mezd se podle něj projevuje zejména v cenách služeb, které potom přispívají k vyšší jádrové inflaci. Ta se dlouhodobě drží těsně pod třemi procenty a bankovní rada usiluje o její snížení. K tomu by podle Michla mělo přispět i nynější zpřísnění měnové politiky.
Na dalších jednáních o nastavení sazeb bude bankovní rada vycházet z nově dostupných dat a jejich vlivu na výhled inflace, uvedl Michl. Otevřené jsou podle něj všechny možnosti dalšího postupu. Zdůraznil, že kroky ČNB budou dostatečné k udržení cenové stability. Podle něj se nebude opakovat situace z doby před pandemií covidu-19, kdy byly úrokové sazby ČNB nižší než inflace a vyplatilo se vytvářet dluhy.
Guvernér ČNB připustil, že zvýšení úrokových sazeb může vést ke zpomalení hospodářského růstu. "Zřejmě přehodnotíme růst ekonomiky směrem dolů, ale naším hlavním cílem je cenová stabilita v české ekonomice," řekl Michl. Podle něj nízkoinflační prostředí vytváří podmínky pro rozvoj podnikání a prosperitu země.
Aktuální zvýšení sazeb je první od července 2022, kdy se Michl stal guvernérem. Před zvýšením sazeb naopak opakovaně varoval premiér Andrej Babiš (ANO). Babiš v uplynulých týdnech centrální banku za měnovou politiku kritizoval, podle něj jsou české úrokové sazby příliš vysoké. Dnes před odletem na summit evropské unie do Bruselu řekl, že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.
Bankovní rada zvýšila ve stejném rozsahu také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, nově činí 4,75 procenta. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, bankovní rada zvýšila na 2,75 procenta.
ČNB v době inflační vlny udržovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, snižovat ji začala v prosinci 2023. Sazba do loňského května postupně klesla na 3,5 procenta, od té doby byla stabilní.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.