I červnové podnikatelské průzkumy zatím potvrzují, že 10%ní plošná americká cla (v kombinaci se zvýšenými cly na automotive a producenty kovů) na českou ekonomiku prozatím nijak zásadně nedopadají. Celkový indikátor důvěry podnikatelů sice lehce poklesl (o 1 bod na úroveň 100), ale zejména kvůli službám a obchodu, kde jsme viděli výrazné vylepšení nálady v předešlých měsících. A vůči obchodním válkám “zranitelná” odvětví orientovaná na zahraniční obchod nebo investiční aktivitu podniků se vesměs vylepšovala. Mírně vzrostla nálada v průmyslu (o 0,3 bodu) a výrazně v investičně laděném stavebnictví (+6,5 bodu), kde viditelně ubývají podnikatelé, kteří mají problém se slabou poptávkou.
Po Trumpově “dni osvobození” jsme snížili odhad růstu českého HDP kumulativně pro roky 2025-2026 o více než jeden procentní bod dolů jednak kvůli přímému obchodnímu dopadu vyšších cel na evropskou ekonomiku, ale zejména kvůli negativnímu dopadu doprovodné nejistoty na investiční aktivitu podniků.Ta zatím v dubnových tvrdých datech z průmyslu ani v květnových a červnových podnikatelských náladách rozhodně vidět není. To sice neznamená, že se v číslech nepromítne až se zpožděním. Otázkou je, v jaké intenzitě.
Zatím se zdá, že 10%ní plošná cla sama o sobě nestartují v Evropě tak výraznou vlnu nejistoty, aby docházelo k výraznějšímu odkládání investic. Možná proto, že centrální banky v Evropě v čele s ECB dál snižují úrokové sazby (na rozdíl od Fedu), energeticky náročná Evropa těžila až do izraelsko-íránského konfliktu z levnějších energií a ropy a část průmyslu již vyhlíží výraznou fiskální expanzi Německa plánovanou na příští rok. V tuto chvíli tak naše odhady dynamiky českého HDP možná vypadají až moc pesimisticky (1,9% pro rok 2025 a 1,6% pro rok 2026). Je však třeba si uvědomit, že zvýšená cla na Evropu byla pouze odložena a na začátku léta (9.7.) může obchodní napětí dál růst.
