Rychleji, než se čekalo - regulované nájemné má růst vyšším tempem než podle předchozího vládního návrhu. Deregulace nájmů by se tak zkrátila na 4 roky. Začít má v lednu 2007. Tržní nájemné by v roce 2010, kdy má deregulace skončit, mělo činit zhruba 5 % z tržní hodnoty bytu (kromě Prahy).
Problém regulace nájmů u nás přetrvává dávno po tom, co do ostatních odvětví ekonomiky byly dávno vpuštěny tržní principy. Zajímavostí je vytažení tohoto ne příliš populárního tematu v době, kdy už prakticky začíná předvolební boj. Avšak jiného ryze pravicového tematu - snižování daní - jsme se také už od vlády dočkali. Možným důvodem je obava z prohraných arbitráží u Evropského soudního dvoru, které by znamenaly mnohamiliardové odškodné pro majitele domů. Nebo že by vláda poznala, že jí unikají daně z černého trhu s byty?
O jak rozsáhlý problém se v případě trhu bytů jedná, vypovídají následující údaje: Podle sčítání lidu, domů a bytů provedeného v roce 2001 bylo tehdy v ČR 1 092 950 nájemních bytů. Od té doby sice byla dokončena výstavba 75 000 bytů, z nich ale jen deset procent tvoří byty určené ke komerčnímu nájmu. Bytů s regulovaným nájmem by nyní mělo být 747 000. Volný trh tedy zahrnuje asi 350 000 tisíc bytů. Průměrné tržní nájemné za byt 1. kategorie velikosti 68 metrů čtverečných při 40procentním opotřebení činí v ČR 5.665 Kč (vážený průměr 67 měst, kde vahami je počet obyvatel). Průměrné regulované nájemné téhož bytu přijde na 1.422 Kč. Třetina rodin nemající to štěstí vlastnit dekret na byt s regulovaným nájmem bydlí čtyřikrát dráže než dvě třetiny požívající této výhody.
 |
Logicky se nabízí otázka, k čemu jsou tyto rozdíly dobré. Vzhledem ke způsobu přidělení bytů s regulovaným nájmem neobstojí obhajoba sociálními argumenty. Nicméně lze pochopit, že naštvat více než milion voličů rychlým růstem činže se nikomu nechce. Populaci bydlící ve vlastním problémy trhu nájemního bydlení asi příliš netrápí a úvah o vlivu segmentace trhu nájemního bydlení na výši tržního nájemného, případně na ceny bytů, je poskrovnu.
Pomineme-li aspekt spravedlnosti, nemůžeme si nevšimnout problémů, k nimž současná regulace nájemného přispívá. Příkladem je mobilita pracovních sil. Máte střední školu, bydlíte v Ostravě, hledáte práci a pročítáte inzerci volných míst v Praze, neboť ve Vašem městě je to marné? Patrně narazíte na pracovní příležitost, která by uspokojila Vás i zaměstnavatele. Háček je v tom, že z průměrné mzdy, kterou dostanete, padnou dvě třetiny na nájemné za průměrný byt (kolegu z práce pracující na stejné pozici za stejné peníze přijde bydlení zhruba na osminu platu, neboť platí regulované nájemné). Nakonec zjistíte, že je pro Vás výhodnější zůstat v Ostravě a jednou za měsíc navštívit úřad práce. Právě tak vypadá jedna z podob tajemného slovního spojení „strukturální nezaměstnanost“, které ekonomové tak rádi používají.
Příkladem číslo dvě je existence černého trhu a s ním spojené daňové úniky. Čím větší je podíl bytů s regulovaným nájemným na celkovém trhu nájemního bydlení a čím vyšší je rozdíl mezi tržním a regulovaným nájemným, tím rozsáhlejší černý trh u regulovaných nájmů lze očekávat. Okradeným (na daních) je paradoxně sám stát, který segmentaci trhu nájemního bydlení udržuje.
Důvodů pro rychlou deregulaci trhu je tak na první pohled dost. Do hry však vstupují vlastní zájmy občanů i politiků, kteří o reformách rozhodují (každý přece někde bydlí...). Proto nás zajímá Vás pohled na věc. Jste pro urychlenou deregulaci nájmů?
Hlasování a diskuse o tematu probíhá ZDE