Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
     

    Detail - články

    Deregulace nájmů: Čím dříve, tím lépe?

    02.12.2005 15:43
    Autor: 

    Rychleji, než se čekalo - regulované nájemné má růst vyšším tempem než podle předchozího vládního návrhu. Deregulace nájmů by se tak zkrátila na 4 roky. Začít má v lednu 2007. Tržní nájemné by v roce 2010, kdy má deregulace skončit, mělo činit zhruba 5 % z tržní hodnoty bytu (kromě Prahy).

    Problém regulace nájmů u nás přetrvává dávno po tom, co do ostatních odvětví ekonomiky byly dávno vpuštěny tržní principy. Zajímavostí je vytažení tohoto ne příliš populárního tematu v době, kdy už prakticky začíná předvolební boj. Avšak jiného ryze pravicového tematu - snižování daní - jsme se také už od vlády dočkali. Možným důvodem je obava z prohraných arbitráží u Evropského soudního dvoru, které by znamenaly mnohamiliardové odškodné pro majitele domů. Nebo že by vláda poznala, že jí unikají daně z černého trhu s byty?

    O jak rozsáhlý problém se v případě trhu bytů jedná, vypovídají následující údaje: Podle sčítání lidu, domů a bytů provedeného v roce 2001 bylo tehdy v ČR 1 092 950 nájemních bytů. Od té doby sice byla dokončena výstavba 75 000 bytů, z nich ale jen deset procent tvoří byty určené ke komerčnímu nájmu. Bytů s regulovaným nájmem by nyní mělo být 747 000. Volný trh tedy zahrnuje asi 350 000 tisíc bytů. Průměrné tržní nájemné za byt 1. kategorie velikosti 68 metrů čtverečných při 40procentním opotřebení činí v ČR 5.665 Kč (vážený průměr 67 měst, kde vahami je počet obyvatel). Průměrné regulované nájemné téhož bytu přijde na 1.422 Kč. Třetina rodin nemající to štěstí vlastnit dekret na byt s regulovaným nájmem bydlí čtyřikrát dráže než dvě třetiny požívající této výhody.

    Logicky se nabízí otázka, k čemu jsou tyto rozdíly dobré. Vzhledem ke způsobu přidělení bytů s regulovaným nájmem neobstojí obhajoba sociálními argumenty. Nicméně lze pochopit, že naštvat více než milion voličů rychlým růstem činže se nikomu nechce. Populaci bydlící ve vlastním problémy trhu nájemního bydlení asi příliš netrápí a úvah o vlivu segmentace trhu nájemního bydlení na výši tržního nájemného, případně na ceny bytů, je poskrovnu.

    Pomineme-li aspekt spravedlnosti, nemůžeme si nevšimnout problémů, k nimž současná regulace nájemného přispívá. Příkladem je mobilita pracovních sil. Máte střední školu, bydlíte v Ostravě, hledáte práci a pročítáte inzerci volných míst v Praze, neboť ve Vašem městě je to marné? Patrně narazíte na pracovní příležitost, která by uspokojila Vás i zaměstnavatele. Háček je v tom, že z průměrné mzdy, kterou dostanete, padnou dvě třetiny na nájemné za průměrný byt (kolegu z práce pracující na stejné pozici za stejné peníze přijde bydlení zhruba na osminu platu, neboť platí regulované nájemné). Nakonec zjistíte, že je pro Vás výhodnější zůstat v Ostravě a jednou za měsíc navštívit úřad práce. Právě tak vypadá jedna z podob tajemného slovního spojení „strukturální nezaměstnanost“, které ekonomové tak rádi používají.

    Příkladem číslo dvě je existence černého trhu a s ním spojené daňové úniky. Čím větší je podíl bytů s regulovaným nájemným na celkovém trhu nájemního bydlení a čím vyšší je rozdíl mezi tržním a regulovaným nájemným, tím rozsáhlejší černý trh u regulovaných nájmů lze očekávat. Okradeným (na daních) je paradoxně sám stát, který segmentaci trhu nájemního bydlení udržuje.

    Důvodů pro rychlou deregulaci trhu je tak na první pohled dost. Do hry však vstupují vlastní zájmy občanů i politiků, kteří o reformách rozhodují (každý přece někde bydlí...). Proto nás zajímá Vás pohled na věc. Jste pro urychlenou deregulaci nájmů?

    Hlasování a diskuse o tematu probíhá ZDE


    Váš názor
    Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
    Aktuální komentáře
    16.11.2026
    17:13PODCAST Týdenní výhled: V hlavní roli Nvidia, Anthropic i financování technologického boomu  
    16:16Raiffeisenbank a.s.: Výplata úrokového výnosu dluhopisu XS2406886973
    16:05Jak moc se bude další vývoj rýmovat s praskáním technologické bubliny?
    15:17Morgan Stanley: Maximálně navyšte podíl akcií. AI cyklus zdaleka nekončí  
    12:27Tento týden bude patřit Nvidii a Anthropicu a technologie jsou z toho dost nervózní  
    12:07UniCredit získala souhlas Bruselu k převzetí Commerzbank
    11:30Novo Nordisk hlásí povzbudivé výsledky u nižších dávek léku nové generace
    10:20Obstojí Anthropic na Wall Street? Rizik pro byznys společnosti je více
    9:07Rozbřesk: Bankovní rada ČNB není tak rozdělená, jak se zdálo
    8:54ČR zvažuje vyšší zdanění nikotinových sáčků, Anthropic míří k rekordnímu IPO a Nvidia čelí dalšímu tlaku  
    6:01Hubbard: Smutné důvody k optimismu při řešení dluhů
    15.11.2026
    9:18Víkendář: Měly by centrální banky preventivně reagovat na prudké zvyšování vládního zadlužení?
    14.11.2026
    13:56SpaceX a Tesla údajně pracují na plánu fúze. Oznámená by mohla být už koncem roku
    9:46Víkendář: Měl o dluzích pravdu Milton Friedman?
    13.11.2026
    22:02S&P 500 zaznamenal nejlepší týden od srpna; tech byl opět pod tlakem  
    17:09Nahrazování dolaru a páky na Spojené státy
    16:28Traders Talk: Nvidia se oklepává z paniky. Nasdaq bojuje o důležitou úroveň
    15:25Expanze Nubank pokračuje, brazilský fintech překonal očekávání
    13:42SAB Finance a.s.: Veřejná nabídka nových akcií SAB Finance a.s. – oznámení o výsledku úpisu a zastavení příjmu dalších žádostí
    13:36Primární emise Anthropicu je šestinásobně přeupsaná a ještě nekončíme. Začátek obchodování může být velmi silný

    Související komentáře
    Nejčtenější zprávy dne
    Nejčtenější zprávy týdne
    Nejdiskutovanější zprávy týdne
    Kalendář událostí
    ČasUdálost
    0:50JP - HDP, q/q
    3:00Čína - Maloobchodní tržby, y/y
    3:00Čína - Průmyslová výroba, y/y
    9:00CZ - PPI, y/y
    11:00EMU - Průmyslová výroba, y/y
    14:30USA - Empire State Manufacturing index