Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
ČTK: Když spekulant Soros bojuje proti kapitalismu

ČTK: Když spekulant Soros bojuje proti kapitalismu

10.8.2005 11:14
Autor: ČTK

PRAHA 10. srpna (ČTK) - Na počátku bylo slovo Karla Poppera, respektive jeho kniha Otevřená společnost a její nepřátelé. Uprostřed investor a spekulant, kterého se bála nejedna pevná měna. A na aktuálním konci jde o filantropa, hledajícího třetí cestu pro současnou společnost, někde mezi socialismem a kapitalismem. George Soros, který v pátek oslaví 75. narozeniny, rozhodně konformní postavou není.

Génius, podivín, samaritán i provokatér - to vše o sobě v určitých fázích života slýchával. Když v září 1992 zřejmě jako první v dějinách vydělal při spekulaci na pokles libry za jediný měsíc celou miliardu dolarů, 60 milionů Britů jej nenávidělo a zbytek světa obdivoval. Když o pár let poté (a několik útoků na další ekonomiky) začal kritizovat některé aspekty myšlenky volného trhu, profesor ekonomie Steven Hanke o něm napsal, že dokázal jediné: "Jasný rozum a peníze nejdou vždy ruku v ruce."

Sorosovu dosavadní životní dráhu lze rozdělit do tří částí. Ta první jej formovala. Zahájil ji 12. srpna 1930, kdy se György Soros narodil s nálepkou maďarského Žida. V podstatě vpředvečer druhé světové války nešlo o příliš dobrou pozici. Díky svéráznému otci Tivadarovi, který prozřetelně už v počátcích války zbavil rodinu židovských kořenů, rodina válku přežila, a z Maďarska tak György utíkal až před komunismem, nikoli před nacismem.

V Británii se chvíli živil manuálními pracemi, v roce 1952 ovšem nastoupil na prestižní Londýnskou ekonomickou školu, kde mu lektora dělal rakouský filozof Karl Popper. Právě jeho kniha Otevřená společnost a její nepřátelé zřejmě Sorose formovala do současných názorů nejvíc, ostatně jeho hlavní nadační fond nese název Open Society Fund.

Na veškerou nadační činnost si ale Soros musel nejprve vydělat. Po studiích se pokoušel do finančního světa proniknout skrz londýnské City, nakonec ale odjel na přeci jen propustnější Wall Street, kde někdejší maďarský uprchlík měl daleko větší šanci. Tam se během deseti let stal uznávaným makléřem, v roce 1969 převzal vedení investičního fondu Quantum. Když v roce 1980 bilancoval jeho úspěšnost, fond vykázal čtyřicetinásobné zhodnocení vložených prostředků. V osmdesátých letech (svůj Open Society Fund založil v roce 1979) pak začala třetí fáze jeho života, a to mecenášská.

Soros se stáhl z vedení fondu, místo výkonného šéfa přenechal postupně Stanleymu Druckenmillerovi (odešel v roce 2000) a sám se soustředil na práci jakéhosi filozofa-vizionáře jak na poli investic (začal se soustředit spíše na měnové spekulace), tak na poli charitativním. Poprvé podal pomocnou ruku bojovníkům proti jihoafrickému apartheidu, dalšími adresáty byli odpůrci komunismu ve střední a východní Evropě. Po zhroucení železné opony pak do postkomunistických zemí investoval dvě miliardy dolarů ve snaze chránit zákonnost, občanskou společnost a tržní hospodářství.

Zbytku světa dával lekce ze spekulantství. V září 1992 pod dojmem nadhodnocené libry investoval deset miliard s předpokladem pádu měny, a vytvořil tak tlak na vládu Johna Majora, která následně musela vyjmout libru z evropského směnného mechanismu (ERM). Soros si tak připsal zisk přesahující miliardu dolarů. Podobný útok si později se střídavými úspěchy zopakoval několikrát, mimo jiné útočil v době asijské finanční krize na malajský ringgit a thajský baht.

Přes veškerou charitativní činnost tak počet jeho nepřátel v posledních letech spíš vzrůstal. Vedle naštvaných Britů, z nichž každý podle Sorosových slov přispěl několika librami na přeměnu východní Evropy, Thajců a Malajců si Soros v posledních letech znepřátelil i Izrael, jehož aktivity na Blízkém východě přirovnal k činnosti nacistů, stejně jako americké republikány, jejichž prezidenta George Bushe chtěl sesadit pomocí 20 milionů dolarů věnovaných na protibushovskou kampaň.

Zastání může Soros hledat opět na východě Evropy, kam směřuje většina prostředků jeho projektů. Právě z transformace postkomunistických zemí pak asi vychází jeho nejkontroverznější myšlenka: "Úhlavním nepřítelem otevřené společnosti není komunismus, ale kapitalismus." Kritici si s odpovědí na čas nedali, Soros totiž mimo jiné kritizuje něco, díky čemu se stal miliardářem: kapitalismus. Sorosovi ale zřejmě víc než o kapitalismus jde o demokracii: "Bez kvalitní demokracie nebude nikdy žádná společnost bohatá."


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data