PRAHA 10. srpna (ČTK) - Na počátku bylo slovo Karla Poppera,
respektive jeho kniha Otevřená společnost a její nepřátelé.
Uprostřed investor a spekulant, kterého se bála nejedna pevná
měna. A na aktuálním konci jde o filantropa, hledajícího třetí
cestu pro současnou společnost, někde mezi socialismem a
kapitalismem. George Soros, který v pátek oslaví 75. narozeniny,
rozhodně konformní postavou není.
Génius, podivín, samaritán i provokatér - to vše o sobě v
určitých fázích života slýchával. Když v září 1992 zřejmě jako
první v dějinách vydělal při spekulaci na pokles libry za jediný
měsíc celou miliardu dolarů, 60 milionů Britů jej nenávidělo a
zbytek světa obdivoval. Když o pár let poté (a několik útoků na
další ekonomiky) začal kritizovat některé aspekty myšlenky
volného trhu, profesor ekonomie Steven Hanke o něm napsal, že
dokázal jediné: "Jasný rozum a peníze nejdou vždy ruku v ruce."
Sorosovu dosavadní životní dráhu lze rozdělit do tří částí.
Ta první jej formovala. Zahájil ji 12. srpna 1930, kdy se György
Soros narodil s nálepkou maďarského Žida. V podstatě vpředvečer
druhé světové války nešlo o příliš dobrou pozici. Díky svéráznému
otci Tivadarovi, který prozřetelně už v počátcích války zbavil
rodinu židovských kořenů, rodina válku přežila, a z Maďarska tak
György utíkal až před komunismem, nikoli před nacismem.
V Británii se chvíli živil manuálními pracemi, v roce 1952
ovšem nastoupil na prestižní Londýnskou ekonomickou školu, kde mu
lektora dělal rakouský filozof Karl Popper. Právě jeho kniha
Otevřená společnost a její nepřátelé zřejmě Sorose formovala do
současných názorů nejvíc, ostatně jeho hlavní nadační fond nese
název Open Society Fund.
Na veškerou nadační činnost si ale Soros musel nejprve
vydělat. Po studiích se pokoušel do finančního světa proniknout
skrz londýnské City, nakonec ale odjel na přeci jen propustnější
Wall Street, kde někdejší maďarský uprchlík měl daleko větší
šanci. Tam se během deseti let stal uznávaným makléřem, v roce
1969 převzal vedení investičního fondu Quantum. Když v roce 1980
bilancoval jeho úspěšnost, fond vykázal čtyřicetinásobné
zhodnocení vložených prostředků. V osmdesátých letech (svůj Open
Society Fund založil v roce 1979) pak začala třetí fáze jeho
života, a to mecenášská.
Soros se stáhl z vedení fondu, místo výkonného šéfa přenechal
postupně Stanleymu Druckenmillerovi (odešel v roce 2000) a sám se
soustředil na práci jakéhosi filozofa-vizionáře jak na poli
investic (začal se soustředit spíše na měnové spekulace), tak na
poli charitativním. Poprvé podal pomocnou ruku bojovníkům proti
jihoafrickému apartheidu, dalšími adresáty byli odpůrci komunismu
ve střední a východní Evropě. Po zhroucení železné opony pak do
postkomunistických zemí investoval dvě miliardy dolarů ve snaze
chránit zákonnost, občanskou společnost a tržní hospodářství.
Zbytku světa dával lekce ze spekulantství. V září 1992 pod
dojmem nadhodnocené libry investoval deset miliard s předpokladem
pádu měny, a vytvořil tak tlak na vládu Johna Majora, která
následně musela vyjmout libru z evropského směnného mechanismu
(ERM). Soros si tak připsal zisk přesahující miliardu dolarů.
Podobný útok si později se střídavými úspěchy zopakoval
několikrát, mimo jiné útočil v době asijské finanční krize na
malajský ringgit a thajský baht.
Přes veškerou charitativní činnost tak počet jeho nepřátel v
posledních letech spíš vzrůstal. Vedle naštvaných Britů, z nichž
každý podle Sorosových slov přispěl několika librami na přeměnu
východní Evropy, Thajců a Malajců si Soros v posledních letech
znepřátelil i Izrael, jehož aktivity na Blízkém východě přirovnal
k činnosti nacistů, stejně jako americké republikány, jejichž
prezidenta George Bushe chtěl sesadit pomocí 20 milionů dolarů
věnovaných na protibushovskou kampaň.
Zastání může Soros hledat opět na východě Evropy, kam směřuje
většina prostředků jeho projektů. Právě z transformace
postkomunistických zemí pak asi vychází jeho nejkontroverznější
myšlenka: "Úhlavním nepřítelem otevřené společnosti není
komunismus, ale kapitalismus." Kritici si s odpovědí na čas
nedali, Soros totiž mimo jiné kritizuje něco, díky čemu se stal
miliardářem: kapitalismus. Sorosovi ale zřejmě víc než o
kapitalismus jde o demokracii: "Bez kvalitní demokracie nebude
nikdy žádná společnost bohatá."