Text inzerátu – „Hledá se extrémně zkušený investiční profesionál s rozsáhlou znalostí všech typů investovatelných instrumentů a investičních strategií. Tato osoba však musí být připravena snášet neutuchající peskování, výsměch a závist ze strany zapšklých akademiků Harvardovy univerzity“.
Kritici osoby Jacka Meyera mohou sice nakrásně být i vzdělané osoby, ve věcech finanční strategie si však zaslouží propadnout. Co hůř, ve skutečnosti se mohou stát centrem posměchu a možná i nenávisti za to, že vyhnali osobu, jež z finančního pohledu univerzitě přinesla za její 369letou historii asi nejvíce.
Nabízí se samozřejmě otázka – kdo je Jack Meyer? J. Meyer je, resp. byl hlavní manažer investiční společnosti Harvard Management – investičního butiku spravujícího fondy Harvardské univerzity. Hlavním důvodem jeho odchodu je podle interních informací názor, že „bral příliš vysoké peníze“. Spolu s ním odchází další dva hvězdní manažeři – Dave Mittelman a Maurice Samuels.
Druhá logická otázka by tedy měla znít – proč všichni tři pánové opravdu museli odejít? Opravdu jenom kvůli výši jejich platů nebo v tom bylo něco jiného? Posuďte sami – za posledních 15 let, kdy J. Meyer vedl danou investiční společnost, došlo ke zhodocení aktiv o 400 % na 22,6 miliard dolarů. Jenom pro srovnání – druhý největší fond, spravovaný jménem univerzity v Yale, má „jenom“ 12,7 miliardy. Rozhodně se tedy nemohlo jednat o neuspokojivé pracovní výsledky.
Nakonec to tedy bude opravdu o tom, kolik daní pánové dostávali každý měsíc na účet. Podle posledních údajů (které musely být zveřejňovány z titulu toho, že univerzita je nezisková organizace) si jak Samuels tak Mittelman přišli ve fiskálním roce končícím 30. červnem 2004 na 25 milionů dolarů Jejich platy však byly exkluzivně navázány na jejich výkonnost a ta ve světle výše uvedeného rozhodně nebyla podprůměrná. J. Meyer, který si loni přišel na 7 milionů dolarů, platy obou manažerů obhajoval s tím, že pro univerzitu je to výhodné v porovnání s tím, co by ji podobné služby stály jinde.
Snad ano, trocha aritmetiky však nikdy neuškodí. Jedním z rozhodnutí, jež přijala správní rada univerzity, je svěřit 500 milionů dolarů hedge-fondu Eton Park. Tento fond má poměrně razantní poplatky – 2 % roční poplatek a 20 % z vytvořeného zisku. Pokud tedy Eton Park přinese svým investorům 10% hrubý výnos na p.a. bázi, Harvardská univerzita by na poplatcích zaplatila 20 milionů dolarů a dosáhla maximálního zhodnocení +6 %. To už by si klidně mohli koupit indexový fond navázaný na S&P 500 a ročně zaplatit maximálně 250,000 dolarů.
Prostě a jednoduše – nechceme slevu zadarmo…