Zatímco na začátku letošního roku, kdy se kurz eura k dolaru poprvé přiblížil k úrovni 1,30 USD/EUR, přišly varovné komentáře z eurozóny poměrně rychle, nyní na sebe nechaly čekat déle a omezují se převážně na politická stanoviska. Centrální banky mlčí, což povzbuzuje spekulanty k dalším prodejům dolaru. Koruna j k dolaru nejsilnější ve své historii s kurzem pod 23,40 CZK/USD
Euro je k dolaru na svém historickém maximu. Efektivní kurz dolaru k měnám hlavních obchodních partnerů Spojených států dosahuje 9letého minima. Stále se přitom propad nezastavil a investoři, jak se zdá, daleko raději reagují na jakoukoliv byť zdánlivě negativní zprávu, než aby ztratili svůj pesimismus.
Spekulantům však tento vývoj v zásadě vyhovuje – ještě koncem září například miliardář Soros označil eurodolarový trh za nudný: „dolar je v zásadě stabilní, protože lidé jsou ochotni jej držet navzdory fundamentální nerovnováze americké platební bilance a státního rozpočtu. My, devizoví spekulanti pravděpodobně umřeme nudou,“ uzavřel Soros s ohledem na nevelké kurzové výkyvy v době od března do září.
Obr. 1: Vývoj USD/EUR
Zdroj, grafika: Reuters
|
Obr. 2: Vývoj efektivního kurzu USD/EUR
Zdroj, grafika: Reuters
|
Na poslední schůzce ministři financí zemí eurozóny z výrazných výkyvů směnných kurzů obvinili Spojené státy. "Vyjádřili jsme obavy s ohledem na rychlý a destabilizující vývoj měn a bylo to jednohlasné. Jsme znepokojeni tímto vývojem, který souvisí s hromaděním deficitů u našich amerických přátel," řekl po zasedání francouzský ministr Nicolas Sarkozy. Evropané by rádi viděli nějakou akci administrativy USA. Ministr financí USA John Snow sice zopakoval, že USA nadále stojí za politikou silného dolaru, ale že směnné kurzy jsou záležitostí trhu. Co s tím?
Rozpočtová disciplína americká vlády se skutečně výrazně zhoršila. Jenže totéž platí pro ostatní vyspělé země, včetně eurozóny (viz graf).
Obr. 3: Strukturální rozpočtové schodky (v % potenciálního výstupu)
Zdroj: IMF
|
Z pohledu směnných kurzů je důležité, jak se fiskální impuls promítne do vývoje poptávky po dovozech a vnější nerovnováhy. Letos v prvních třech čtvrtletích dosáhl schodek obchodní bilance USA 470 miliard dolarů. Před třemi lety, kdy byl dolar rekordně silný vůči euru, byl schodek obchodní bilance poloviční. Spuštění některého z korekčních mechanismů je tedy žádoucí. Vzhledem k tomu, že výkon americké ekonomiky stále dlí pod svým potenciálem, nebyl by nejvhodnějším řešením důchodový vyrovnávací mechanismus. Zbývá tedy reálné oslabení dolaru (kurzový, resp. cenový vyrovnávací mechanismus). A skutečně, dolar výrazně reálně oslabil díky poklesu nominálního směnného kurzu. Dnes je o 10,1 % slabší vůči euru, 9,8 % vůči libře a 2,7 % vůči jenu než před rokem. Problém je v tom, že oslabení dolaru vůči jednotlivým měnám neodpovídá vývoji geografické struktury zahraničního obchodu USA. Největší díl zhoršení bilance zahraničního obchodu USA připadá na obchod s Čínou, a díky vysokým cenám ropy také na obchod se zeměmi OPEC. Schodek v obchodu s Čínou letos v prvních třech čtvrtletích činil 115 mld. USD, tj. 65 mld. více než před třemi lety. V případě zemí OPEC se bilance zhoršila o 37 mld. USD, obchod s eurozónu vykázal deficit vyšší o 33 mld. USD. Jak Čína, tak většina zemí OPEC má ovšem kurz svých měn pevně svázán s dolarem. Korekce dolaru přes euro, britskou libru a částečně i japonský jen neeliminuje problém nerovnováhy žádoucím způsobem. Vnější nerovnováha USA by se sice mohla snížit, ovšem na úkor hospodářského růstu v eurozóně. Lepší řešení je nasnadě. Ministři financí eurozóny by neměli apelovat na USA, ale na Čínu a další země, aby změnily režim pevného kurzu svázaného s dolarem. A to buď na pevný kurz svázaný s košem měn, nebo na řízený plovoucí kurz.
Obr. 2: Schodky zahraničního obchodu USA s vybranými zeměmi (mld. USD)
Zdroj: U.S. Census Bureau
|
Příčin posílení eura je ovšem více. Nikoli nepodstatným faktorem je například zvyšování podílu eura v devizových rezervách centrálních bank v posledních třech letech. Pokud eurozóna aspiruje na to, že se její měna stane mezinárodní měnou přibližující se významem americkému dolaru, musí se smířit s posílením eura i jeho většími výkyvy.
„Problém eurozóny je především ve váznoucích strukturálních reformách, nadměrné regulaci ekonomické aktivity, demotivujících systémech sociálního zabezpečení a nízkém podílu výdajů na vědu a výzkum. Ve hře na devizových trzích se ovšem stala eurozóna nesprávnou obětí korekce amerického obchodního deficitu.“ Tvrdí hlavní ekonom Patria Online David Marek.
Kde se propad dolaru zastaví? Bude Evropská centrální banka v nejbližší době intervenovat? Budou intervence účinné. Musí americká měna nutně oslabit k euru, aby došlo k vylepšení obchodní bilance USA? Jaký máte názor na budoucí vývoj eurodolarového trhu?
Vyhovuje Vám, že je koruna k dolaru nejsilnější ve své historii?
Jaký bude další vývoj kurzu dolaru? Můžeme očekávat další oslabení americké měny, nebo se trend obrátí? Zajímá nás Váš názor, hlasování a diskuse probíhá ZDE