Není zrovna velkou nadsázkou když řekneme, že loňský a letošní rok byly zlatým obdobím segmentu hedge-fondů. V tomto okamžiku jich je aktivních cca 7.000 a disponují majetkem v objemu 900 miliard amerických dolarů.
Pro některé se jedná o bezuzdné spekulanty, používající tajemné finanční instrumenty sloužící k decimaci měn, akcií a dluhopisů. Hedge-fondy tlačí ceny vybraných komodit nahoru nebo dolů (podle vlastních partikulárních zájmů) a výrazně napomáhají tvorbě „bublin“.
Pro jiné jsou hedge-fondy shlukem finančních prostředků, pomáhající klientům v diverzifikaci jejich rizika a stabilizující trhy zaujímáním opačných (kontrariánských) pozic.
Kdo má pravdu ? Studie publikovaná v říjnovém čísle magazínu „Journal of Finance“ – akademické publikaci produkované American Finance Association - nabízí názor, že hedge-fondy „bubliny“ nafukují a ne naopak. Pokud se tato hypotéza ukáže jako pravdivá, jeden z hlavních prodejních argumentů hedge-fondů dostane povážlivou trhlinu. Studie pánů Stefana Nagela (Stanford Graduate School of Business) a Markuse Brunnermeiera (Princeton University) se zabývala tím, jak hedge-fondy opravdu obchodují. Pracovali se vzorkem více jak 50 fondů – včetně takových jmen jako G. Sorosův Tiger Management LLC – a porovnávali veřejně dostupná data o obchodech daných fondů v letech 1998-2000.
„Neexistuje důkaz, že hedge-fondy jako celek fungovaly jako korektivní mechanismus v období tvorby a expanze technologické bubliny“ – Nagel a Brunnermeier. Ve skutečnosti mezi těmi několika velkými hedge-fondy které odolaly pokušení naskočit do „technologického“ vlaku, ten s nejmenší expozicí - Tiger Management – konce akciové bubliny ani nedožil.
Oba pánové však přišli s dalším zjištěním – v březnu roku 2000, kdy index Nasdaq Composite dosahoval svých maximálních hodnot, drželi manažeři hedge-fondů ve svých akciových portfoliích 31 % v technologických titulech. Jenom pro porovnání – širší benchmarky obsahovaly v tu dobu maximálně 21 % „technologií“.
Jaký z toho oba akademici vyvodili závěr ? „Hedge-fondy se v žádném případě neúčastnily systematického útoku na formující se akciovou bublinu, spíše naopak. Do konce roku 1999 ji spíše podporovaly. Z pohledu teorie efektivních trhů jde o velmi podivný závěr – proč by jedni z nejsofistikovanějších investorů drželi pozice v předražených akciích ? A proč by drželi pozice výrazně „overweight“ nad zbytkem širšího trhu ?“ - Nagel a Brunnermeier.
Nechme pány akademiky bádat. Podle mého názoru to dělaly fondy prostě proto, že chtěly vydělat peníze.
Petr Žabža, Patria Direct
(Zdroj: Bloomberg LP, Matthew Lynn)