The Economist se detailně věnoval společnosti Nvidia, tedy jejím finančním výsledkům, vývoji ceny akcií a možnému budoucímu vývoji. Společnosti se podařilo proměnit se z „firmy pro hráče a nadšence“ a stát se dominantní silou ve výrobě čipů a na poli umělé inteligence. Její prudce rostoucí velikost přitom ovlivňuje i chování celého akciového trhu. Nyní totiž její kapitalizace představuje asi 8 % indexu S&P 500, a pokud tak někdo nakupuje celý trh, nevyhne se tomu, že „je výrazně vystaven akciím společnosti Nvidia“.
Obrat, kterým hospodaření společnosti prošlo, demonstruje následující graf s vývojem čtvrtletních tržeb. Ty se začaly prudce zvedat v roce 2023 poté, co rok předtím procházely meziročním poklesem. Z úrovní pod 10 miliardami dolarů ze začátku roku 2022 se nyní blíží 100 miliardám dolarů:
The Economist poukázal ale i na to, že tržní podíl společnosti klesá a příčinou je hlavně tzv. cutom sillison. Tedy speciálně navržené polovodičové čipy, které si daná firma vytvoří pro své vlastní potřeby místo toho, aby kupovala univerzální čipy. The Economist tvrdí, že Nvidia má tak nyní asi 60% podíl na trhu a zbytek tvoří právě popsané speciální čipy. A „na konci desetiletí by podíl měl být padesát na padesát. Nvidia tedy dodá softwarovým firmám přibližně polovinu celkové spotřeby čipů.“
The Economist pak popisoval, jak probíhají transakce při prodeji čipů a budování celých projektů datových center. Například společnost OpenAI nyní buduje obrovské centrum v Ohiu a Nvidia pomáhá tím, že u projektu garantuje pronájem půdy a dodávek elektrické energie na dvacet let. „Používá k těmto garancím svou rozvahu, OpenAI od ní koupí čipy a zmíněné garance ulehčí získání úvěrů pro tento nákup. Pokud by OpenAI z nějakého důvodu odešla, Nvidia může pro projekt najít jiného uživatele. K tomu Nvidia investovala 30 miliard dolarů přímo do OpenAI.“
Uvedené ukazuje, že v odvětví existuje řada vzájemných vazeb a propojení. The Economist tuto strategii společnosti Nvidia vidí jako důkaz jejího optimismu týkajícího se rozvoje umělé inteligence. Využívá totiž svou velikost a finanční sílu k tomu, aby pomáhala rozjet investiční projekty zaměřené na AI, což je „dvojitá sázka sama na sebe a na ekonomiku jako celek“. K tomu The Economist dodal, že Nvidia neposkytuje úvěry, ale poskytuje garance. Dochází tak k tomu, že celá transakce jí nyní přináší tržby, ale potenciální dopady garancí se projeví až v budoucnu.
Důležité je pak i to, že největšími odběrateli čipů jsou nyní velcí hyperscaleři, kteří sami generují vysoký objem hotovosti. Tím se současná situace liší od doby internetové bubliny, kde hlavní hráči negenerovali tak vysoký volný tok hotovosti. I finanční síla společnosti Nvidia je vysoká, což se odráží také na tom, jak velkou zásobu hotovosti drží a jak by měla v dohledné době ještě vzrůst. Má tak ve vztahu ke zmíněným garancím velké rezervy. Dosahuje vše takového významu, že by Nvidia mohla v případě problémů způsobit v celé ekonomice recesi?
K tomuto tématu The Economist uvedl, že společnost je nyní tak velká a představuje významnou součást AI boomu, že její případné problémy by pocítilo celé hospodářství na makroekonomické úrovni. K tomu zaznělo, že recese, která se dostavila po prasknutí internetové bubliny, byla poměrně mírná a ani zdaleka se nevyrovnala té spojené s finanční krizí roku 2008. Klíčová pak bude další poptávka po čipech společnosti, respektive po kapacitách umělé inteligence. Pokud by měla oslabit, projevilo by se to přímo v tržbách a ziscích společnosti Nvidia , ale i nepřímo přes výše popsané finanční vztahy a garance.
Zdroj: The Economist