Britská centrální banka podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na úrovni 3,75 %, její rozhodnutí však doprovodil jestřábí signál v podobě rostoucí podpory pro další zpřísnění měnové politiky. Rozhodnutí přináší určitou úlevu nové britské vládě, která se snaží zmírnit dopady vysokých životních nákladů, zároveň však naznačuje, že boj s inflací zatím zdaleka není u konce.
Britská centrální banka dnes podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informovala o tom v tiskové zprávě. Přibyli ale členové měnového výboru, kteří jsou pro zvýšení úroků.
Banka se snaží vyvážit hrozbu z další eskalace napětí mezi Spojenými státy a Íránem a náznaky, že domácí cenové tlaky polevují rychleji, než se předpokládalo. Ponechání sazeb na stávající úrovni výbor odhlasoval poměrem šest ku třem. V červnu poměr činil sedm ke dvěma.
"Ponechání základní úrokové sazby beze změny je namístě, neboť globální podmínky se jeví jako nejistější a více inflační, zatímco domácí podmínky jsou z hlediska výhledu inflace celkově příznivější,“ uvedl guvernér centrální banky Andrew Bailey.
Pokud centrální banka nebude sazby měnit ani nadále, bude to úleva pro nového premiéra Andyho Burnhama, uvedla agentura Reuters. Burnham za svou prioritu považuje opatření ke zmírnění dopadů vysokých životních nákladů na obyvatele.
Nový premiér už zrušil daně z účtů za elektřinu pro domácnosti. Podle centrální banky by tento krok mohl pomoct snížit inflaci o desetinu procentního bodu.
Ve středu ponechala úroky beze změny rovněž americká centrální banka (Fed), její základní sazba tak zůstává v pásmu 3,50 až 3,75 procenta. Inflace nicméně podle Fedu zůstává zvýšená.
Beze změn ponechala minulý týden úrokové sazby podle očekávání také Evropská centrální banka (ECB). Klíčová depozitní sazba tak zůstává na 2,25 procenta.