Vláda hospodařila za první tři čtvrtletí letošního roku se schodkem 194,5 miliardy korun, což představuje meziroční zhoršení o zhruba 41 miliard korun. Po očištění o příliv prostředků z EU dosáhl deficit zhruba 211 miliard korun. Za zhoršením salda stojí především skutečnost, že výdaje rostly tempem 4,8 %, zatímco příjmy pouze o 2,7 %.
Daňové příjmy přitom podporuje pokračující růst ekonomiky, nízká míra nezaměstnanosti a solidní růst mezd. Výběr pojistného vzrostl meziročně o 6,5 % a inkaso daně z příjmů zaměstnanců o 7,0 %, což potvrzuje dobrou kondici trhu práce. Daň z příjmů právnických osob přinesla o 1,7 % vyšší inkaso, míra plnění celoročního rozpočtu ale o zhruba 5 p.b. zaostává za loňským rokem.
V meziročním srovnání je nadále důležitým faktorem pokles inkasa zrušené daně z neočekávaných zisků o 27,3 miliardy korun. Příjmová strana rozpočtu tak po odhlédnutí od odeznívajících mimořádných zdrojů vykazuje relativně solidní vývoj.
Současně je ale patrné, že samotný hospodářský růst nedokáže vykompenzovat rychlejší růst výdajů. Růst celkových výdajů táhnou zejména běžné výdaje – konkrétně sociální dávky, platby za státní pojištěnce, odvody do rozpočtu Evropské unie a náklady na obsluhu dluhu. Téměř třetina meziročního nárůstu celkových výdajů připadá na sociální dávky, zejména na vyšší důchody.
Výdajovou stranu rozpočtu zároveň stále více zatěžuje obsluha dluhu. Ta vzrostla meziročně o více než 9 % na 74 miliard korun, přičemž za celý letošní rok její náklady pravděpodobně překonají hranici 110 miliard korun. Kapitálové výdaje rostou svižným meziročním tempem 15,6 %, především díky investicím do dopravní infrastruktury a obrany.
Za celý rok očekáváme schodek státního rozpočtu zhruba v souladu se schváleným plánem ve výši 310 miliard korun. Dosavadní plnění nevykazuje výraznou odchylku od celoroční trajektorie, rozpočet však nemá příliš velkou rezervu na dodatečné výdaje nebo slabší výběr příjmů.
V příštím roce navrhuje vláda výrazně vyšší schodek státního rozpočtu ve výši 386 miliard korun, zatímco deficit celých veřejných financí by se měl zvýšit z letošních 2,7 % na 3,5 % HDP. To považujeme v časech solidního hospodářského růstu a nízké nezaměstnanosti za těžko obhajitelné. Tímto krokem vláda zároveň promešká ideální načasování pro konsolidaci veřejných financí, tedy s dostatečným předstihem před dalšími volbami.
TRHY
Koruna
Prodejní tlaky na korunovém trhu zatím neberou konce. Během včerejší seance si tuzemská měna připsala další mírné ztráty a oslabila nad hranici 24,45 EUR/CZK, zejména v reakci na další posilování amerického dolaru. Domácí data přitom vyzněla vcelku pozitivně. Podnikatelská nálada (PMI) ve zpracovatelském sektoru zůstává pohodlně v pásmu expanze a dobrou zprávou je i nejvyšší nárůst zaměstnanosti za poslední roky. To, co však korunu nyní zajímá nejvíce, je vývoj na globálních trzích – vývoj delších sazeb a eurodolaru, což zůstává hlavním rizikem ve směru dodatečných prodejních tlaků.
Eurodolar
Nepokoje ve Francii vyhrotily situaci na trhu s francouzskými vládními dluhopisy, jejichž ceny nadále padají a tlačí eurodolar k nižším hodnotám. Rozpětí mezi výnosem francouzského a německého vládního dluhopisu včera překročilo 140 bazických bodů a eurodolar se propadl hluboko pod hranici 1,13.
I dnes budou francouzské dluhopisy v centru pozornosti, ale přibudou k tomu i americká data z trhu práce. Trh bude sledovat nejen přírůstek nových pracovních míst, ale zejména i míru nezaměstnanosti. Její eventuální pokles by dolaru pomohl rozšířit zisky.
Ropa a plyn
Ropný trh se po dvoudenním růstu stabilizoval, nicméně geopolitické napětí na Blízkém východě nadále podporuje zvýšenou rizikovou prémii. Cena Brentu se drží nad hranicí 100 USD za barel poté, co Spojené státy posílily svou vojenskou přítomnost v regionu vysláním další letadlové lodi. Investoři se obávají, že by Teherán mohl reagovat útoky na energetickou infrastrukturu či námořní dopravu, což by znovu ohrozilo tok surovin z Perského zálivu.
Obavy posílila také zpráva o zásahu tankeru neznámým projektillem v Hormuzském průlivu. Přestože se fyzické dodávky ropy z regionu postupně vracejí k předválečným úrovním, zásoby ropy i paliv zůstávají nízké a trh je citlivý na jakýkoliv nový výpadek. Situaci dále vyostřuje skutečnost, že Írán podle dostupných informací v září prakticky nevyvážel ropu, což naznačuje účinnost americké námořní blokády.
Největším problémem se však stává trh s destiláty. Ceny nafty prudce rostou a Washington tlačí na evropské země, aby uvolnily část strategických rezerv. EU zatím postupuje opatrně a zdůrazňuje potřebu koordinovaného postupu.