Christine Lagardeová znovu upozornila na rostoucí strategickou závislost Evropy na umělé inteligenci vyvíjené ve Spojených státech a Číně. Nedávná omezení přístupu k některým modelům navíc podle Lagardeové ukázala, že možnost ovlivňovat či omezovat přístup k AI se stává reálným geopolitickým nástrojem. Evropská unie proto podle ní potřebuje budovat vlastní kapacity v oblasti umělé inteligence, aby si zachovala kontrolu nad klíčovou digitální infrastrukturou budoucnosti.
Evropa musí rozvíjet vlastní kapacity v oblasti umělé inteligence (AI), aby nebyla závislá na technologii, k níž přístup může ovládat někdo mimo kontinent. Uvedla to prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová v projevu na výroční konferenci Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB). Vývoj nejpokročilejších modelů AI je nyní soustředěn především ve Spojených státech a v Číně, což podle Lagardeové vyvolává otázku, kdo bude kontrolovat přístup k modelům, na nichž mohou být v budoucnu závislé evropské finanční instituce.
Rostoucí význam modelů společností Anthropic a OpenAI z USA a čínského DeepSeek způsobil, že jsou přirovnávány k zásadním univerzálním technologiím, jako je elektřina nebo vodovodní síť. Závislost Evropy na zahraničních technologiích se podle Lagardeové ukázala například v červnu, kdy americká vláda zavedla vývozní omezení na dva pokročilé modely společnosti Anthropic a podmínila přístup klientů k dalšímu modelu od OpenAI jejich prověřením.
Podle Lagardeové otázka, kdo bude kontrolovat přístup evropských finančních institucí k modelům AI, na nichž mohou být závislé, už není pouze hypotetická. Po letošních omezeních přístupu k některým americkým modelům se stala reálným problémem.
Lagardeová potřebu rozvoje evropské AI zdůrazňuje opakovaně. Ve svém zářijovém projevu uvedla, že možnost odříznout Evropu od technologie s tak širokým využitím, jakou je AI, by představovala nástroj vlivu, jaký dosud žádný obchodní partner vůči Evropě neměl.